Přejít na hlavní obsah

Týmová práce – efektivita, nebo frustrace?

AnotaceTymovaPraceSeriál: Moje kariéra
V týmech se pracuje odedávna, a i když se o postmoderní společnosti někdy mluví jako o společnosti sobeckých individuí, bez práce ve skupinách se zejména v kreativních povoláních stejně neobejdeme. Dokázat být součástí pracovního týmu ve svém budoucím zaměstnání se ale, aniž bychom si to uvědomovali, učíme prakticky celý život. Pro každého je totiž důležité patřit do nějakých skupin a mít v nich určité postavení. Přesto práce v týmu nemusí být vždy jen inspirativní a efektivní, ale může být také demotivující a frustrující.

Schopnost pracovat v týmu zpravidla lidé mají. Je to součást jejich přirozenosti. „Nezvládá to skutečně jen malé procento aktivně pracujících,“ vysvětluje psycholožka Iva Burešová z filozofické fakulty. Daleko častěji mají lidé podle Burešové různými zdroji motivovanou nechuť k takovému způsobu práce. Tím může být například vnitřní nejistota, neochota přizpůsobovat své pracovní tempo a způsob práce druhým nebo nutnost sdílení společných výsledků i odpovědnosti.

„Práce v týmu může být pro každého velmi inspirativní a motivující, a pokud je dobře vedena a usměrňována, i velmi efektivní. Stejně tak ale může působit i naprosto opačným směrem a být demotivující, stresující a velmi frustrující – vždy závisí na složení jednotlivých členů týmu a na jeho vedení,“ popisuje psycholožka Burešová.

Ke správné atmosféře v týmu přispívá, pokud mají všichni možnost vyjadřovat se ke společným věcem, účastnit se přijímání rozhodnutí a jsou-li tato rozhodnutí přijímána spravedlivě. To nemusí nicméně znamenat, že týmová práce má být nezbytně demokratická. Funkčnosti týmu prospívá jasná hierarchie a zřejmé kompetence. Mezi členy týmu musí vzniknout především důvěra. Ta se vytváří, když všichni vědí, proč pracují.
Funkčnosti týmu prospívá jasná hierarchie a zřejmé kompetence. Mezi členy týmu musí vzniknout především důvěra. Ta se vytváří, když všichni vědí, proč pracují. Někteří odborníci ale upozorňují, že nesmí docházet k přeceňování týmové práce. Ilustrační foto: Martin Kopáček.
Funkčnosti týmu prospívá jasná hierarchie a zřejmé kompetence. Mezi členy týmu musí vzniknout především důvěra. Ta se vytváří, když všichni vědí, proč pracují. Někteří odborníci ale upozorňují, že nesmí docházet k přeceňování týmové práce. Ilustrační foto: Martin Kopáček.

Někteří odborníci ale upozorňují, že nesmí docházet k přeceňování týmové práce. Často se mluví zejména o zbytečných poradách, které mohou být velkou překážkou produktivity. Setkání členů týmu jsou vhodná, pokud existuje požadavek a nutnost výměny vědomostí a informací v rámci komplexních úkolů. Podle švýcarského poradce v oblasti managementu Fredmunda Malika totiž týmy fungují jen tak dlouho, dokud je jednotlivec motivován přispívat svými nápady k uskutečnění cílů. Pokud získá dojem, že není součástí řešení úkolů, motivaci ztrácí.

Vedení týmu
Když se ocitneme v postavení vedoucího, patří mezi důležitou součást práce starat se o motivaci členů týmu. „Pokud chceme dobře motivovat jedince, je potřeba dobře znát jeho potřeby a umožnit mu za jeho dobrý pracovní výkon jejich naplnění,“ radí Burešová. Ani pozitivní motivaci ale nikdy nelze považovat za všespásnou. Vůli k provedení práce musí přinést pracovník sám a sebelepší vedoucí nevůli neprolomí.

Univerzální rady, jak být dobrým vedoucím týmu, podle psycholožky Burešové zpravidla nejsou v konkrétních situacích moc platné. „Přesto nějaké doporučení přece jen vyslovit lze: buďte co možná nejvíce otevření – lidem i situacím, hledejte potenciál pro změnu a rozvoj silných stránek jednotlivých členů týmu a sami u sebe a rozvíjejte své sociální dovednosti, empatii i odborné kompetence,“ vyjmenovává Burešová.

Hlavní novinky

Události

Věda

Student