Přejít na hlavní obsah

Každá hodina je jedinečná, když ji vytváří žáci

I když o sobě absolvent Pedagogické fakulty MU Marek Pernica tvrdí, že ve své profesi učitele stojí teprve na počátku a stále hledá ideální výukové metody, jeho žáci si jeho neotřelý přístup k výuce oblíbili a on se stal Zlatým Ámosem.

Marek Pernica

O profesi učitele začal Marek Pernica uvažovat už na základní škole. „Tehdy jsem si ale ještě neuměl představit, že se jednou za katedru skutečně postavím,“ říká absolvent pedagogické fakulty.

Rozhodnutí učinil až na střední škole a pro své vysokoškolské studium si vybral Masarykovu univerzitu. „Měl jsem obrovské štěstí na to, že jsem si velmi rychle našel mnoho přátel a drželi jsme vždy při sobě. Nikdy jsem neměl pocit, že bych byl na fakultě někdo cizí, anebo že bych tam snad nepatřil,“ popisuje. S vyučujícími na fakultě je dodnes v kontaktu, podílí se s nimi na projektech či workshopech a váží si toho, že u nich dveře má vždy otevřené.

Nyní Marek Pernica učí zeměpis a základy společenských věd na Gymnáziu Pavla Křížkovského s uměleckou profilací. Studenti si jeho učitelský styl ihned oblíbili. Popisují ho jako přátelského učitele, který si ale dokáže ve třídě sjednat pořádek, když je třeba. Tyto dvě roviny je ale podle něj velmi těžké vyvážit. „A nepovede se to každý den. Někdy mají špatný den žáci, někdy naopak já. Důležité je si umět všechny uvedené věci mezi sebou vykomunikovat. Komunikace je základ,“ popisuje pedagog.

Ve svých hodinách se snaží dávat žákům maximální prostor se vyjádřit. Proto některé hodiny pojímá jako debaty. „Avizuji to žákům včas, aby se mohli připravit. Téma otevírám já, anebo se nechám inspirovat žáky. Žáky nechávám volně diskutovat a snažím se zasahovat jen minimálně. Nejdůležitější jsou pro mě momenty, kdy si žáci mezi sebou navzájem sdílí odpovědi na předtím jimi vyřčené otázky a navzájem si odpovědi kvitují,“ popisuje Pernica. Tyto debaty považuje za účelné díky tomu, že se v nich studenti stávají sami nositeli pravdy, informace a učiva.

Marek Pernica se stal jihomoravským vítězem soutěže Zlatý Ámos.

Studenti oceňují také jeho přípravy na hodiny, které jsou podle něj naprosto stěžejním pilířem jeho práce. „Rád probírám své přípravy přímo se žáky a nechávám je se na nich podílet. Každá vyučovací hodina jedinečná, když ji alespoň zčásti utváří sami žáci,“ doplňuje.

Za důležité považuje ve svých hodinách v žácích probudit zájem o učivo a vysvětlit jim, jaké má místo v jejich životě. „Vedu žáky k tomu, aby se vždy a na vše ptali a neměli z toho strach. Jako efektivní se mi jeví na počátku hodiny uvést dva, maximálně tři body, kterých chci během hodiny dosáhnout. A vždy dodávám směrem k žákům, že potřebuji, aby mi pomohli jich dosáhnout,“ říká Pernica.

Jeho studenti si na něm váží toho, že je podporuje i mimo školu a navštěvuje jejich akce. „Jejich život nezačíná a nekončí zdmi naší školy. Věřím, že je to motivuje, cítí podporu a sounáležitost a můžeme se navzájem poznat v zcela odlišných sociálních pozicích a rolích,“ vysvětluje. Věří, že díky tomu, že se znají i mimo tradiční rovinu učitel-žák, jim to může ve škole poté fungovat mnohem lépe.

Za jeho přístup k výuce jej studenti loni nominovali do soutěže Zlatý Ámos, který oceňuje ty nejlepší tuzemské pedagogy. Tajně mezi sebou posbírali dostatek podpisů a poté o finální podpis požádali jeho samotného. „Reagoval jsem smíchem, bezprostřední reakcí ve smyslu „proboha“. Následovala děkovná slova, a nakonec i objetí. A samozřejmě jsem svůj podpis také přidal. S dojetím,“ říká učitel.

V soutěži musel absolvovat několik kol, ve kterých uspěl, a nakonec se stal jihomoravským vítězem. „Tento titul zcela určitě vnímám jako ocenění od naší školní komunity, že svoji profesi vykonávám správně, volím správný přístup nejen k žákům a že jsem našel mezi všemi profesemi právě tu, která mě naplňuje a neskutečně moc mě baví. Záměrně se vyhýbám slovu „práce“. Beru svoji společenskou roli učitele skutečně jako poslání,“ dodává. 

Hlavní novinky