Dnes jako Senior Vice President koncernu B. Braun propojuje Lubomír Klepáč svět vědecké medicíny, zdravotnických profesionálů i průmyslu. Svůj životní příběh komentuje absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity slovy: „Ochrana zdraví lidí má mnoho podob – od precizní práce chirurga až po strategická rozhodnutí v oblasti medicínských technologií – a všechny mají smysl.“
Co vás vlastně přivedlo ke studiu medicíny?
Pro mě byla velkým vzorem moje maminka, která pracovala na chirurgii ve Fakultní nemocnici u sv. Anny na Pekařské jako staniční sestra. Od dětství jsem tím prostředím žil, a tak pro mě volba školy byla velmi jednoduchá a jednoznačná. Byl jsem šťastný, když se mi podařilo dostat se na medicínu na univerzitě, která tehdy nesla krásné lékařské jméno Jana Evangelisty Purkyně.
Jak vzpomínáte na svá studia?
S odstupem let říkám, že to bylo jedno z nejkrásnějších období mého života. Začínal jsem studovat ještě za socialismu, kdy jsme byli rozdělení do skupin podle abecedy – v kruhu jsme byli všichni od K a výborně si rozuměli i se zahraničními studenty.
A jak vzpomínáte na Brno?
Brno je skvělé město a jsou v něm skvělí lidé, ale studium medicíny vyžaduje velké penzum času a nasazení, takže jsme kromě zábavy museli odvést i spoustu tvrdé práce při učení.
Kde jste vlastně studovali?
Přímo v centru Brna v budově na Komenského náměstí. Pamatuji si, jak se tam po starodávném schodišti vodili býci kvůli kardiochirurgickým výkonům na patologické fyziologii, nebo jak si lidé čekající na trolejbus prohlíželi anatomické exponáty, když se v létě větralo.
Takové zážitky už dnešní studující v kampusu nezažijí...
Samozřejmě, ale kampus nabízí studentům skvělé studijní prostředí, pomůcky a komfort, což my jsme samozřejmě neměli. Užívali jsme si to, že jsme v centru města, ale nový kampus, kde dnes lékařská fakulta sídlí, vše samozřejmě posunul na jinou úroveň. Podle mě se podařilo vybudovat nejlepší kampus v republice a možná i ve střední Evropě.
Vám se hned po studiích podařilo dostat na 1. Chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny, tedy na vaše vysněné pracoviště. Jak se vám to podařilo?
Byl jsem velmi akční a moje identifikace s chirurgií jako oborem začala velmi brzy. Už v prvním ročníku medicíny, a vlastně ještě dříve, jsem pracoval na chirurgii jako sanitář. Později jsem působil jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče a po otevření centrálních operačních sálů ve Fakultní nemocnici Brno v Bohunicích jsem pracoval jako instrumentář. Fiškusováním (fiškus = pomocník lékaře, pozn. redakce) na klinice a studentskou prací v experimentálním programu kliniky jsem si získal důvěru tehdejšího přednosty kliniky Jana Wechslera, což mi umožnilo získat tam místo. Nastoupil jsem tam hned po státnicích, ještě před převzetím diplomu. Byla to pro mě obrovská pocta.
Přesto jste po několika letech změnil směr a začal pracovat pro společnost vyvíjející zdravotnické prostředky a technologie. Jak k tomu došlo?
Studium medicíny jsem ukončil v roce 1994 a následně získal atestaci prvního stupně z chirurgie. Od roku 1996 jsem čtyři roky působil souběžně na klinice a zároveň pracoval pro B. Braun, konkrétně v Divizi Aesculap, která již téměř 160 let vyvíjí a vyrábí špičkové chirurgické nástroje, přístroje a implantáty pro ortopedii, páteřní chirurgii, neurochirurgii a intervenční kardiologii. Možná proto mě to zlákalo jako další výzva. Práce v této oblasti vyžaduje nejen obchodní dovednosti, ale především hluboké odborné znalosti a porozumění praktickému využití těchto produktů, což jsem jako chirurg mohl plně uplatnit. Kombinace klinické a komerční praxe mě profesně i osobně velmi obohatila, ale časem bylo stále náročnější skloubit obě profese na vysoké úrovni. Proto jsem se od roku 2000 rozhodl plně věnovat byznysu – nejprve jako jednatel společnosti B. Braun Avitum a poté i B. Braun Medical. Letos v dubnu tak oslavím 30 let práce pro B. Braun – což je pro mě až neuvěřitelné číslo.
Aktuálně jste zodpovědný za globální marketing divize Aesculap. Souvisí vaše práce ještě s chirurgií?
Samozřejmě. Nejenže dodáváme, ale také vyvíjíme technologie a produkty pro chirurgické obory, přičemž klademe důraz na schopnost odborně vysvětlit jejich přínos a konkrétní využití pro lékaře i pacienty. Diskutujeme s lékaři a dalšími kolegy ze zdravotnického personálu a jejich zkušenosti a potřeby pak následně předáváme našim vývojovým týmům. Právě tímto propojením odborných zkušeností naplňujeme filozofii B. Braun Sharing Expertise a můžeme tak rozvíjet naše produkty a komplexní řešení správným směrem.
Umíte německy, anglicky, rusky a španělsky a samozřejmě mluvíte česky.
V naší rodině jsme odjakživa používali němčinu, takže pro mě byla přirozeným jazykem. Ruštinu jsme studovali všichni povinně za socialismu, ale musel jsem ji později výrazně zdokonalit. Angličtina přišla až na gymnáziu a během studií na univerzitě. Španělštinu jsem si osvojil později jako koníček, který se mi dnes velmi hodí v globálním marketingu – například v zemích Latinské Ameriky je často preferována před angličtinou. A musím přiznat, že jsem chronický začátečník v italštině a francouzštině, které mě stále lákají k dalšímu studiu.
I komunikace je tedy vaší silnou stránkou. Jaké ještě jste ve své práci využil?
Dá se říci, že práce pro B. Braun mi skutečně umožnila propojit všechny mé dovednosti. Kombinace jazykových znalostí, komunikačních dovedností a lékařské disciplíny se ukázala jako velmi cenná. Zkušenosti z chirurgie mi přinesly schopnost soustředit se na cíl, dodržovat jasná pravidla a dotahovat věci do konce, což jsou vlastnosti, které mi pomáhají i v oblasti managementu.
Jak vlastně vaše spolupráce s firmou Aesculap a koncernem B. Braun začala?
Oslovili mě a já jsem byl velmi poctěn, protože jsem jejich produkty vždy obdivoval. Jako medici jsme byli obeznámeni především s farmaceutickými společnostmi vyrábějícími léky, ale o existenci firem zaměřených na medicínské technologie jsme tehdy měli jen minimální povědomí. Pro mě to byl tenkrát velmi silný zážitek, když jsem v nových centrálních sálech v Bohunicích viděl nádherné precizní Aesculap instrumenty.
A jaká je vaše práce v současnosti?
Moje práce je o cestování a komunikaci. Koncern B. Braun má tři divize, druhá největší, co do objemu prodeje, a první, co do profitability, je Aesculap. V ní jsem již čtvrtým rokem v nejvyšším vedení a jsem zodpovědný za globální marketing.
Na jaké produkty se Aesculap koncentruje?
Aesculap se zaměřuje na téměř všechny chirurgické disciplíny, a kromě špičkových nástrojů a přístrojů dnes nabízí také komplexní řešení pro konkrétní typy operací a také služby na míru jednotlivým pracovištím. Díky například službě v podobě dlouhodobého pronájmu místo jednorázového prodeje, který se v České republice velmi osvědčil, mají operatéři chirurgické nástroje vždy v perfektním stavu a ve složení, které na danou operaci skutečně potřebují. Samozřejmostí je také spolupráce s univerzitami, včetně mé brněnské alma mater.
Nástroje a přístroje jsou věc jedna, ale podílíte se nějak i na vzdělávání zdravotníků, aby je dokázali plně využít?
Trefila jste to přesně. Nejenom chirurgické technologie, ale i edukace je naše odpovědnost. Máme vzdělávací organizaci Aesculap Akademie, která působí ve více než 40 zemích světa. Je to také místo, kde si lidé z koncernu B. Braun mohou vyměňovat zkušenosti se zdravotníky, kteří s našimi produkty pracují na denní bázi.
Vyměnil jste bílý plášť za oblek, ale zůstala vám vize chránit zdraví lidí...
Jednoznačně. Samozřejmě na sále máte záchranu či zlepšení zdravotního stavu pacienta na první dobrou, ale když se nad tím zamyslíte hlouběji, z mé pozice mám šanci měnit zdraví lidí globálně, prakticky na celé planetě. Na chirurgických technologiích a materiálech přímo závisí pokrok v operativě a úspěšnost operací jednotlivých pacientů. Právě v tom vidím hluboký smysl své práce i poslání společnosti B. Braun: chránit a zlepšovat zdraví lidí po celém světě. Možná paradoxně tak dnes přispívám k ochraně zdraví ještě více než dříve.
A jak zvládáte skloubit svou práci a osobní život?
Tady patří velké poděkování mé rodině, zejména manželce Olze, která mi svou podporou umožňuje neustále cestovat doslova po celém světě. Jsem hrdý otec tří synů a těším se už ze tří vnuků, což je opravdová radost. Když je prostor na odpočinek, vítězí golf, ale rád si najdu čas i na lyže, kolo a tenis. A hlavně jazyky, ty mě provázejí celou kariérou a pomáhají mi spojovat lidi i zkušenosti napříč světem, a samozřejmě celoživotně sleduji nove trendy v chirurgických oborech.
