Svou přednášku na Pedagogické fakultě MU nazval provokativně Gregor Mendel známý všude, jen ne u nás? V jejím úvodu připomenul, že si Gregor Johann Mendel nikdy nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. „Mendel byl velmi pečlivý, zbožný a plachý, ale i houževnatý a často osamocený génius. A právě jeho houževnatost při výzkumech s křížením hrachu mu přinesla úspěch. Jako první vědec totiž spojil matematiku s botanikou a založil v tomto smyslu nový vědní obor – genetiku. Jeho následovníci už pak nemuseli být géniové, stačilo jim genetiku dělat,“ uvedl Marek Orko Vácha.
Připomenul také, že za socialismu neodpustili komunisté Mendelovi dva hříchy: byl to kněz a mnich, kterého pak navíc zvolili opatem Augustiniánského řádu na Starém Brně, kde dělal svoje pokusy s hrachem. „I mě se často v médiích ptají, jak jde dohromady to, že jsem biolog a kněz. Tak vždycky odpovídám, že před 150 lety žil v Brně Mendel, který byl také vědec a kněz v jedné osobě,“ řekl Vácha, který studoval teologii v Olomouci ve stejné budově jako zakladatel moderní genetiky a nyní působí jako přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
V této souvislosti také zmínil, že v roce 1847 byl Mendel vysvěcený na kněze a o rok později se stal duchovním v nemocnici u svaté Anny v Brně. „Tam se mu však dělalo špatně při pohledu na krev a pacienty s hnisajícími ranami, takže musel ze špitálu odejít a v říjnu 1849 nastoupil jako učitel na gymnázium ve Znojmě, kde lidsky doslova rozkvetl,“ zdůraznil přírodovědec, který se mj. zabývá i etikou v genetice.
A poukázal na to, že v minulých letech byl Mendel více ceněný ve světě než v Česku. „V roce 2009 celá Velká Británie žila Charlesem Darwinem. Bylo to právem, ale když jsem pak jel z Británie domů, vzpomněl jsem si na Mendela, kterého Britové řadí právě s Darwinem k největším vědcům v oblasti genetiky a vývoje lidstva. Paradoxní také je, že Darwin měl k dispozici Mendelovu klíčovou práci Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865, ale nikdy ji nečetl, protože neuměl německy,“ uvedl Marek Orko Vácha.
Podle něj však v Česku zájem o Mendela v posledních letech stoupá. Jako příklad uvedl velmi silnou synergii a spolupráci Masarykovy univerzity s městem Brnem a Augustiniánským řádem při přípravách letošních oslav 200. výročí narození otce genetiky. „Brno se konečně rozpomíná na to, jak velkého vědce tu mělo,“ dodal Vácha.
V této souvislosti připomenul, že v rámci projektu Mendel byly loni v červnu vyzvednuty z augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně ostatky G. J. Mendela a tým vědců Masarykovy univerzity je podrobil podrobnému zkoumání včetně sekvenování Mendelovy DNA.
Klíčovou vědeckou událostí oslav bude letos mezinárodní konference Mendel Genetics Conference 2022. Uskuteční se v termínu od 20. do 23. července a zavítají na ni špičkoví světoví výzkumníci včetně čtyř nositelů Nobelovy ceny. Tito vědci přednesou příspěvky z oblasti lékařské genetiky, genetiky rostlin a živočichů a formou kulatého stolu budou diskutovat i etické otázky v genetice. Registrace na konferenci je možná až do 30. června a uzávěrka pro odeslání abstraktů byla prodloužena do 30. dubna.