Stovky vzorků denně nyní přijímá a ukládá biobanka výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity. Rozběhl se totiž projekt sérologické prospektivní studie zaměřené na sledování specifických paměťových protilátek proti viru SARS-CoV-2.
Projekt, do kterého se od letošního září do konce příštího roku postupně zapojí až třicet tisíc osob, realizuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR společně s Asociací laboratoří QualityLab. Odborným garantem je Vojtěch Thon z centra RECETOX, které také poskytlo svoji biobanku pro uložení zkoumaných vzorků.
Klienti uvedené zdravotní pojišťovny, kteří se rozhodnou dobrovolně poskytnout své vzorky, mají díky studii možnost zjistit, jak se u nich vyvíjí paměťová imunitní odpověď na infekci novým koronavirem. „Virová infekce znamená, že jsme nakaženi, ale ještě to neznamená, že jsme nemocní. A právě paměťové protilátky mohou určit pohledem do minulosti, že jsme se s virem setkali, ale i pohledem do budoucnosti, že proti opakované infekci můžeme být chráněni rozvojem paměťové specifické imunitní reakce,“ říká Thon.
„Význam celé studie není v jednotlivém sledování vzorku, ale ve sledování vzorků v prospektivním čase. První vzorky jsou a budou odebírány ještě v průběhu letošního roku. Na to naváží odběry s odstupem přibližně půl roku na jaře 2021 a s odstupem dalšího půlroku na konci roku 2021. Umožní nám vyhodnotit, jak se u konkrétního člověka dynamicky vyvíjí odpověď na potenciální infekci virem SARS-CoV-2,“ upřesňuje Vojtěch Thon, jehož pozice garanta znamená, že se výsledky šetření správě interpretují. „Studie tu je především jako služba lidem. Služba znalostí hlubokého vědeckého základu přenesena do praxe na základě společenské objednávky. A tato služba dá prostřednictvím vyhodnocení paměťových protilátek odpověď, třeba právě na to, zda vůbec bude konkrétní člověk potřebovat vakcínu,“ upřesňuje cíle studie Thon.
Největší potřebu očkovat vidí Vojtěch Thon u lidí, kteří se s virem ještě nesetkali a u lidí, u kterých se vzhledem k jiným onemocněním nebo věku předpokládají komplikace při onemocnění COVID-19.
Vzorky od lidí, kteří se rozhodnou, že po změření paměťových protilátek jej můžou odborníci dál zkoumat a vyhodnocovat, se ukládají v biobance centra RECETOX. „Běžné klinické laboratoře nemají vhodná úložiště a nemohou dlouhodobě skladovat vzorky. My máme vytvořenou úplně profesionální banku pro biologické vzorky, kde je po technické stránce hlídáno vše, aby se nic neznehodnotilo. Nikdo neví, jak se budou virus a pandemie vyvíjet a uchování vzorků poslouží v rámci studie k dalšímu výzkumu,“ připomíná Thon.
V odhadu vývoje epidemie upozorňuje, že zcela s určitostí nás čeká další vlna. Vše totiž závisí na míře rozvolnění opatření a kontaktech. „Po epidemiologické stránce je již jasné, jak se tato virová infekce chová. Bez kontaktu nedochází k přenosu. Další vlna nebude vidět hned a naštěstí budeme vycházet z nižších čísel, ale křivka může jít nahoru. Ale zároveň máme v populaci celou řadu osob, která se již s virem setkala. Takže, aniž by si to lidé ve vládě a na ministerstvech uvědomovali, začne se projevovat to, co nazýváme kolektivní, komunitní imunitou. A ta pomůže brzdit epidemii.“