Gotický kostel Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně ukrývá před hlavním oltářem hrob královny Elišky Rejčky a v jižní lodi také hrob jejího životního partnera Jindřicha z Lipé. Nejnovější průzkum georadarem objevil další dutinu v severní lodi. „Informace, že se dosud neznámý hrob nachází ve stejné linii s hroby Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé, nás vedl k úvahám, že to bude hrob spadající do středověku. Podrobnější průzkum v uplynulém roce ale ukázal, že je mladší, přibližně z doby baroka,“ upřesnil vedoucí výzkumného projektu a historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.
Geofyzikální část výzkumu dosud neznámého hrobu měli od loňského léta v režii archeologové z Filozofické fakulty MU. Po dohodě s řádem brněnských augustiniánů zvolili k přístupu do dutiny co nejšetrnější metodu, tedy pouze dva vrty a průzkum pomocí robotické kamery. „Je to zděná hrobka s valenou klenbou a jsou v ní kosterní pozůstatky minimálně jednoho jedince. Ostatky jsme viděli i s pomocí kamery. Tělo bylo zřejmě v dřevěné rakvi, ta se postupem let rozpadla. Právě podle fáze rozpadu dřeva, tvaru rakve, formátu cihel a použité malty předpokládáme, že hrobka pochází z období baroka, tedy ze 16. až 17. století,“ uvedl Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie, zaměřující se na geofyzikální prospekci v archeologii. Odborníci tak musí znovu pátrat v dobových pramenech po zmínkách o pohřbu v bazilice. Vzhledem k umístění hrobu předpokládají, že by to mohly být ostatky některé z abatyší cisterciáckého kláštera nebo člena významné šlechtické rodiny.
Trojrozměrný model hrobky
Vzorky pro mikrobiologickou analýzu hrobu archeologové odebrali skrze malý otvor. „Chtěli jsme pracovat co nejšetrněji, proto jsme zvolili málo invazivní přístup pomocí dvou vrtů. Díky nim jsme mohli podrobně využít prostorovou dokumentaci a vytvořit 3D model hrobky. Chtěli jsme získat představu o podobě hrobky, a to nám umožnilo virtuální prostředí,“ vysvětlil specialista na prostorovou dokumentaci z Laboratoře komplexní dokumentace při Ústavu archeologie a muzeologie Martin Košťál. Podotkl, že pomocí většího z otvorů naskenovali s pomocí laserové technologie LiDARu přesná 3D data. Ta archeologové doplnili o 3D model založený na obrazových datech z videa s vysokým rozlišením, takzvanou 3D fotogrammetrií. „Vznikly dva modely, které se kombinují. A protože jsou metricky přesné, umožnuje nám to dozvědět se další detaily ve spolupráci s antropology a stavebními historiky. Jde například o sledování antropologizace kosterního materiálu či srovnání tvarosloví cihel se známými normami,” řekl Košťál.
Metody dokumentace brněnských archeologů jsou standardem, unikátní je však technika. Spolu s vlastním vybavením využívají i speciální kamery od firmy SEZAKO. „Mají dálkově ovládanou hlavu a lze s nimi krásně manipulovat. To nám umožňuje plynulou prostorovou dokumentaci. Právě dokumentace s využitím metod pro tvorbu 3D dat a jejich vizualizace je hlavním účelem naší laboratoře. Archeologický výzkum je pro zkoumané objekty často destruktivní, proto se snažíme jednotlivé etapy dokumentovat, abychom se k nim mohli vracet. Ale jak jsme mohli ukázat, lze pomocí 3D metod dělat i průzkum míst, kde by rozsáhlý výzkum nebyl možný. Ať už z důvodu piety nebo z důvodů technických,“ doplnil Košťál.
Příležitost pro studenty
S nejnovější technikou mohou v Ústavu archeologie a muzeologie pracovat i studenti. „Na 3D dokumentaci máme specializovaný předmět. Mohou si jej zapsat studenti bakalářského, magisterského i doktorandského studia. Učíme zde základní terminologii v propojení s praktickými dovednostmi. Studenti si mohou vyzkoušet například technické možnosti skenovacích nástrojů. Součástí výuky jsou technická cvičení,” sdělil Košťál.
Součástí výzkumu v bazilice bylo také vyzvednutí ostatků Jindřicha z Lipé. Jeho hrobka byla objevena v roce 1966 při zavádění parovodního topení pod podlahou kostela. Ostatky byly tehdy vyňaty a podrobeny antropologickému zkoumání. Do kostela se vrátily v roce 1991, nebyly ale pohřbeny na původní místo. „Měli jsme sice zprávy o tom, kde se druhotný hrob nachází, přesnou polohu jsme ale neznali. Museli jsme hrob dohledat archeologickou sondou. Nyní jsou ostatky předmětem antropologického zkoumání a poté je uložíme do původního hrobu, který odpovídajícím způsobem označíme,“ dodal Petr Vachút z Muzea města Brna. Spolu s Jindřichem byly v hrobce uloženy také ostatky dalších osob. Analýza by měla zjistit, zda to byli jeho příbuzní. Muzeum města Brna se na průzkum brněnských historických lokalit a osobností zaměřuje dlouhodobě. V minulosti koordinovalo například výzkumy spojené s osobnostmi markraběte Jošta či barona Trencka.