Závažné zdravotní poruchy provázející současnou civilizaci mají řadu příčin. K nim patří mimo jiné toxické látky, které se v důsledku nejrůznějších lidských aktivit dostávají do životního prostředí, ať už úmyslně, nebo jako vedlejší produkty průmyslové výroby.
Mezi ty nejtoxičtější patří dioxiny, polychlorované bifenyly nebo chlorované pesticidy, které se řadí mezi takzvané perzistentní organické polutanty. Sledování těchto sloučenin je jedním z hlavních výzkumných témat Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na přírodovědecké fakultě, které v této oblasti v posledních letech intenzivně spolupracuje s Programem pro životní prostředí OSN.
Typickou vlastností těchto sloučenin je schopnost hromadit se v organismech a dlouhodobě zde negativně působit. Výrobu a použití nejnebezpečnějších z nich omezuje od roku 2004 Stockholmská úmluva, k níž přistoupilo již 178 zemí. „Je ale samozřejmě nutné sledovat, jestli se koncentrace jedovatých látek v životním prostředí i v člověku samotném návazně na opatření přijímaná v rámci úmluvy opravdu snižují. Celosvětové sledování hladin perzistentních organických polutantů je předmětem Globálního monitorovacího plánu," vysvětluje Jana Klánová z Recetoxu, který je zároveň Regionálním centrem Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií ve střední a východní Evropě. „Škodlivé látky se měří v ovzduší a mateřském mléce a následně se analyzují jejich prostorové a dlouhodobé časové trendy."
Spolupráci s OSN nastartovaly podle Klánové především monitorovací aktivity centra v různých částech světa. K jeho mezinárodní prestiži přispěl také informační systém Genasis, vyvinutý ve spolupráci Recetoxu a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Jedná se o databázi a webový portál, který původně poskytoval informace o koncentracích toxických látek v ovzduší, půdě, vodě či lidských tkáních v Česku. V databázi je nyní uloženo na 600 tisíc záznamů z dvacetiletého sledování toxických látek ve více než 50 zemích světa.
Díky spolupráci s OSN odborníci z MU zprovoznili v uplynulých dnech portál Globálního monitorovacího plánu, na kterém jsou k dispozici data z prvního celosvětového sběru, který se uskutečnil v roce 2008. Kromě údajů Recetoxu jsou na něm publikovány i údaje z dalších světových environmentálních programů zaměřených na nebezpečné látky. Se všemi informacemi si zájemce může doslova hrát prostřednictvím interaktivních analytických nástrojů, zobrazovat je v nejrůznějších grafických výstupech a různě porovnávat.
Z údajů vyplývá třeba to, že hladiny mnoha chlorovaných pesticidů jsou dnes ve sledovaných lokalitách ve střední a východní Evropě vyšší než v Africe, kde se dodnes používají. „Je to vůbec poprvé, co se na jednom místě sešla data z celého světa a podobná srovnání umožnila," uzavírá Jana Klánová.
Aktuálním úkolem brněnských expertů bude během letošního roku připravit online systém, který při druhé celosvětové kampani, jež se uskuteční v roce 2014, umožní elektronický sběr dat. To významně usnadní jejich zpracování a prezentaci na specializovaném internetovém portálu.