Roky vysokoškolského studia s sebou přinášejí období relativního klidu a dlouhých prázdnin, které jsou však vykoupeny psychicky náročnějšími zkouškovými obdobími. Ta mnozí studenti prožívají jako zátěžová a celkově stresující. Jak se tomu bránit?
Až donedávna se pozornost výzkumníků zaměřovala především na otázky týkající se zvládání stresu, rozpoznání rizikových faktorů a způsobů řešení problémů. Novější směry v psychologii, především pozitivní psychologie a psychologie zdraví, však na věc nahlížejí z jiného úhlu. Od otázky, co nás tíží a oslabuje, přesouvají zájem k porozumění tomu, co nás posiluje, chrání před stresem, co prospívá našemu zdraví a duševní pohodě. Vypadá to, že nezáleží ani tak na tom, co se kolem nás děje, ale jak o tom přemýšlíme.
Nejnovější zahraniční studie dokazují, že naše emocionální naladění, převažující způsob myšlení a vůbec celková psychická pohoda významně ovlivňují ostatní složky kvality našeho života. Spokojenější a šťastnější lidé lépe zvládají stres, mají lepší mezilidské vztahy, podávají vyšší pracovní výkon a jsou zdravější.
Jak jsou na tom vysokoškoláci
Na Psychologickém ústavu Filozofické fakulty MU jsme se při výzkumech v oblasti pozitivní psychologie zaměřili mimo jiné na vysokoškoláky a na to, co souvisí s mírou jejich duševní pohody. Věděli jsme, že významnou roli hraje temperament, míra extraverze či neuroticismu a důležitá je také sociální opora.
Konkrétně jsem se tedy zaměřili na to, zda a jak osobní pohoda souvisí s vybranými pozitivními vlastnostmi osobnosti, tzv. silnými stránkami charakteru: nadějí, vděčností, smysluplností a odpuštěním. Jde o trvalejší vlastnosti, které napomáhají nejen efektivnímu zvládání stresu a řešení náročných životních událostí, ale také podporují úspěšné fungování ve studijní a pracovní oblasti a udržují dobrou kvalitu mezilidských vztahů.
Výsledky analýzy dat z první studie, které jsme získali od 175 vysokoškolských studentů a studentek s průměrným věkem 22,2 let, ukázaly, že osobní pohodu studentů nejvíce ovlivňuje naděje. Ale ne ve smyslu emoce - nadějného prožívání, ale nadějného způsobu myšlení, který zahrnuje schopnost klást si přiměřené cíle, nacházet optimální způsoby jejich dosažení a udržovat si motivaci v průběhu snažení. Pro české vysokoškoláky je tedy zjevně naděje důležitým zdrojem vnitřní pohody a její posilování může hrát důležitou obrannou funkci proti stresu.
Druhá studie, která zahrnovala 169 studentů, byla zaměřená navíc na prozkoumání role ochoty odpouštět. Zjistili jsme, že osoby s vyšší mírou naděje spojenou s pozitivním očekáváním do budoucna vykazují také nejvyšší úroveň ochoty odpouštět. Takoví lidé jsou tedy schopni uplatnit pozitivní přístup i vůči nepříznivým zkušenostem získaným v minulosti, což významně napomáhá udržení vnitřního klidu a duševní pohody.
Třetí studie pak zkoumala souvislosti osobní pohody, duševního a tělesného zdraví u vzorku 352 českých studentů a studentek vysokých škol různého zaměření ve věku od 19 do 30 let. Z výsledků vyplývá, že mladí lidé, kteří se cítí subjektivně zcela zdraví, dosahují významně vyšší úrovně duševní pohody než méně zdraví jedinci a častěji také prožívají pozitivní emoce. Svou roli hraje i to, zda žijí v dlouhodobém partnerském vztahu nebo jsou nezadaní: studenti mající partnera/partnerku dosahují vyšší úrovně emoční pohody než ti, kteří jsou single.
Optimismus pomáhá
Co tedy z výsledků vyplývá? Duševní pohoda nesouvisí ani tak s tím, CO se kolem nás děje, ale s tím, JAK o věcech a situacích svého života přemýšlíme, na co se zaměřujeme a co vyzdvihujeme. Pokud se do budoucnosti dokážeme podívat s nadějí a optimismem, pokud jsme vděční za všechno dobré, čeho se nám dostává, místo abychom se zaměřovali na to, co nám chybí, a pokud dokážeme v případě prožité křivdy či bezpráví udělat první krok k odpuštění, velmi pravděpodobně se zvýší míra naší psychické pohody a životní spokojenosti.
A jak naznačují výsledky mnoha výzkumů, čas a energie investované do udržení a posílení našeho pozitivního přístupu a příznivého naladění se bohatě vrací v naší spokojenosti ve vztazích, v práci a v životě jako takovém.
Autorka působí na Psychologickém ústavu Filozofické fakulty MU
Zapojte se do výzkumu
Jste z České republiky a máte střední nebo vysokou školu? Zapojte se do online sběru dat v nové mezinárodní studii v oblasti pozitivní psychologie, která zkoumá to, co činí náš život šťastným a smysluplným.