Pro účastníka studie to představuje jen několik záblesků snímače ve speciálním přístroji, antropologům ale takové „fotografování“ přináší neocenitelné informace.
Tým kolem Petry Urbanové z laboratoře morfologie a forenzní antropologie na přírodovědecké fakultě už několik měsíců za pomoci účastníků-dobrovolníků vytváří unikátní 3D databázi obličejů. Data z ní budou pomáhat lékařům nebo kriminalistům.
Nápad vybudovat databázi není úplně nový, podobné vznikaly v České republice již od 60. letech minulého století. „Obvykle byly propojeny s dlouhodobými studiemi psychosomatického vývoje dětí. Ze získaných informací a fotografií se zkoumalo, jaký má na vývoj dítěte vliv třeba to, v jakém žije prostředí nebo že se rodiče rozvedli,“ popisuje antropoložka Petra Urbanová.
Z tváří dětí lze totiž hodně vyčíst. Slouží jako vodítko pro určení pohlaví, věku nebo emočního stavu. Potíž s fotografiemi je ale ta, že realitu nedokážou zachytit tak dobře, jak by specialisté potřebovali. Proto se vědci za pomoci moderních přístrojů, které na principu stereofotogrammetrie vytvářejí 3D skeny, pustili do tvorby lepší databanky.
Hledají se dobrovolníci
K jejímu vytváření ale potřebují dobrovolníky, které nyní shánějí. Díky spolupráci se školami se dobře dostanou ke školákům, chybí jim ale starší věkové skupiny.
„Schází nám lidé ve věku kolem 30, 40 a 50 let. Částečně proto, že jsou hodně zaneprázdnění, a v případě mužů také proto, že jejich skenování je komplikovanější,“ říká Urbanová a dopl-ňuje, že muži se musí oholit. Nová technologie má totiž problém se skenováním lesklých ploch a jemnějších struktur, jako jsou vlasy, oči nebo právě vousy. S nedokonalým zachycením očí si umí poradit počítačový program, dlouhé vlasy je možné stáhnout, vousy ale musí nekompromisně pryč.
Vytváření speciálního programu byl úkol pro specialisty z fakulty informatiky. Jedna věc je totiž pořídit snímky, něco jiného však je vytvořit prostředí, ve kterém s nimi vědci mohou patřičně pracovat. Úkolu se chopil tým kolem Igora Chaláse z laboratoře interakce člověka s počítačem, který už se dříve věnoval snímání mimiky lidské tváře.
„Součástí softwaru je i modul pro tvorbu 3D identikitu. S jeho pomocí je možné vytvořit trojrozměrný model například pachatele trestného činu. Všechno to vyžaduje studium nových přístupů, třeba v oblasti polygonálních sítí, protože právě ty výsledné modely tvoří,“ vysvětluje Chalás.
Když padne otázka na ochranu citlivých osobních údajů, on i Urbanová účastníky uklidňují. Všechna data v databázi jsou anonymizovaná, jednotliví dobrovolníci se v ní vyskytují jako čísla.
Co s nasbíranými daty?
Banka skenů už dnes čítá asi 2 000 lidí, z toho přibližně tisícovku tvoří děti, což už je dost na to, aby šlo s daty pracovat. Jedno využití naznačil už Chalás, databáze umožňuje výzkum algoritmů, které mohou velmi dobře pomoct kriminalistům při identifikaci lidí.
A skvělá je i pro samotné antropology a lékaře. Ti první mohou zkoumat, jak se odlišuje tvar a velikost obličeje a jeho komponent mezi jednotlivci i populacemi. Ti druzí využijí databázi pro lepší poznání růstových a vývojových změn, a tím pádem třeba pro správné načasování operačních zákroků a léčby vůbec.