Aktuální výzkum provedli minulý týden na prvomájové brněnské blokádě vědci z fakulty sociálních studií. Zajímali se o to, jací lidé a proč se blokády zúčastnili. Z jejich dat plyne, že neplatí charakteristika protestujících, kterou podle médií prezentovala protistrana, totiž že se jedná převážně o nedostudované a nezaměstnané, kteří se do Brna sjeli odjinud.
Více než 40 procent s magisterským, inženýrským nebo doktorským vzděláním, více než 17 procent s bakalářským a téměř 30 procent účastníků se středoškolským vzděláním s maturitou. Takový je vzdělanostní profil účastníků. Platí také, že dvě třetiny blokujících byli lidé ekonomicky aktivní (zaměstnanci nebo živnostníci) a zhruba pětina studenti. Jen desetinu tvořili lidé v důchodu, nezaměstnaní a v domácnosti. „Nelze tedy souhlasit s názorem protistrany, která blokádníky označovala jako povaleče z kavárny,“ uvedla vedoucí výzkumu Alena Macková.
O blokujících je možné uvažovat jako o lidech s Brnem úzce provázanými – většina z nich ve městě žije nebo jinak působí. Trvalý pobyt mělo v Brně 55 procent respondentů, 72 procent z nich tady fyzicky bydlí. Podle autorů výzkumu se účastníci blokády od běžné populace odlišují svým vztahem k politice a svou politickou a veřejnou aktivitou. „Stejně jako zbytek české společnosti jsou nespokojeni se stavem politiky, ale zajímají se o ni více. Současně se respondenti nadprůměrně hojně věnují spolkové a komunitní činnosti,“ stojí ve zprávě, která k šetření vznikla. Celá je .
Badatelé z fakulty sociálních studií prováděli šetření během prvních dvou hodin blokády a skončili předtím, než účastníci opustili Malinovského náměstí. Z celkového počtu asi 1500 účastníků (odhady se liší) vyzpovídali 101 lidí. Výzkum spadá do dlouhodobých aktivit vědců, kteří se zabývají používáním nových médií v moderní společnosti a aktivitou ve veřejném životě.