Možná, že děláte vrcholový sport a máte pocit, že při nástupu na vysokou školu budete muset svou životní vášeň do jisté míry omezit, nebo dokonce ukončit. V 19 letech jsem měl pocit úplně stejný, ale věděl jsem, že takhle to nechci. Teď s odstupem času mohu říct, že jsem nic takového nuceně udělat nemusel. Masarykova univerzita mi od prvního dne studia vycházela ve všem vstříc. Po osobní schůzce s děkanem na Ekonomicko-správní fakultě mi byl udělen individuální studijní plán a v případě, kdy jsem kvůli sportu nestíhal jít do školy, jsem si své studijní povinnosti mohl řešit individuálně.
Obecně musím říct, že mě Masarykova univerzita po celou dobu studia plně podporuje. Teď si možná říkáte, že to zní krásně – ale co si pod tím představit. Díky svým studijním a sportovním výsledkům jsem byl zařazen do programu UNIS, skrze který jsem podporován i finančně a nemusím tak chodit o víkendech na brigády do supermarketu, abych si mohl koupit oběd v menze. Místo toho se mohu naplno věnovat jak sportu, tak škole a případné praxi.
Pokud stále váháte, jestli si vybrat kariéru vrcholového sportovce, nebo vysokoškolského studenta, už váhat nemusíte. Na Masarykově univerzitě zvládnete dělat obojí naplno.