Nosným tématem konference bylo doktorské studium s důrazem na jeho plánovanou reformu. Hlavní linie programu sledovala hodnocení kvality doktorských studijních programů. Představeny byly také zahraniční zkušenosti se standardy pro zajišťování kvality.
„Doktorské studium je nevykopané zlato české vědy a českých univerzit a s jistotou si zasluhuje rozumnou a velmi dynamickou reformu,“ zdůraznil ve svém úvodním slovu rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Účastníky konference vyzval nejen ke stanovování diagnózy, ale hlavně k hledání terapie, tedy inspirace v zahraničí a osobního nasazení v každodenní práci s doktorandy a doktorandkami.
Následovala panelová diskuse zástupců českých vysokých škol, a to prorektorky Masarykovy univerzity Šárky Pospíšilové, prorektora Karlovy univerzity Ladislava Krištoufka, prorektora Univerzity Palackého v Olomouci Dušana Lužného a prorektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milana Pospíšila. Debata se zaměřila na to, jak vysoké školy vnímají kvalitu doktorského studia, na jeho vize a priority a také na to, kam by se v budoucnu mělo doktorské studium a zajišťování jeho kvality ubírat. Diskutující se shodli, že zásadní pro kvalitu doktorského studia je kvalita školitelů a práce se školiteli, garanty a oborovými radami. Pro řádné ukončování doktorských studií je nutná důsledná akademická socializace studujících a včasný rozvoj jejich vědeckého výkonu, např. juniorními granty.
Velkým tématem konference byla reforma doktorského studia. Hlavními řečníky v tomto bloku byli Robert Plaga a Radka Wildová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Robert Plaga shrnul hlavní principy doktorské reformy a impulsy, které ministerstvo k tomuto kroku vedly. Zdůraznil, že klíčovým faktorem pro doktorské studium je kvalitní školitel, který se bude doktorandovi věnovat. Za důležitý bod představované reformy proto považuje především nastavení systému řízení kvality školitelů. Radka Wildová se pak zaměřila na hlavní pilíře reformy doktorského studia a související návrhy legislativních úprav v aktuálně připravované novele zákona o vysokých školách. Cílem těchto změn podle Radky Wildové je, aby školy vybíraly ty nejlepší uchazeče, kteří také studium úspěšně dokončí. Z menšího počtu studentů by tak měl vzejít menší počet absolventů, avšak kvalitnějších. Následoval příspěvek Šárky Lojdové z České asociace doktorandek a doktorandů, která poukázala na neutěšenou sociální situaci studujících v doktorských programech v ČR a na konkrétní důsledky této situace nejen na kvalitu jejich osobního života, ale i pro rozvoj vědy.
V další části se pozornost zaměřila na zkušenosti ze zahraničí a na tamní standardy pro zajišťování kvality doktorských studijních programů. Účastníci konference si tak mohli vyslechnout zkušenosti Jakuba Šindeláře z České asociace doktorandů a doktorandek o situaci ve Francii a v Nizozemsku a Elišky Koňaříkové z Czexpats in Science, organizace, jež sdružuje české vědce a vědkyně žijící v zahraničí. Blok byl zakončen panelovou diskusí na toto téma.
Páteční program opět otevřela panelová diskuse, ve které pozvaní řečníci reagovali na konkrétní výzvy a problémy, jimž doktorandky a doktorandi v současnosti čelí. Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství krátce prezentovala první výsledky národního šetření Doktorandi 2021, následné diskuze se účastnili Jaroslav Miller (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Ondřej Havelka (Studentská komora Rady vysokých škol) a Jan Čermák (Univerzita Karlova).
Cílem posledního bloku konference bylo nastínit možné realizované spolupráce mezi institucemi a diskutovat o jejich výhodách a úskalích. Jako první řečník v této oblasti vystoupil Libor Grubhoffer z Akademie věd ČR, který nastolil otázku, proč se u nás tolik bráníme systému škol doktorských studií, které stále zůstávají tabu v našem vzdělávacím systému. Blok zakončila Nikola Kostlánová z Masarykovy univerzity, která představila koncepci CEITEC PhD School a shrnula dosavadní zkušenosti z její implementace.
Jednotlivé prezentace a záznam celé konference jsou k dispozici na webu.