Studentský divadelní soubor proFIdivadlo působící na Fakultě informatiky MU se rozhodl představit vlastní adaptaci expresionistického románu Jaroslava Havlíčka. Původní románovou grotesku Muž sedmi sester inscenuje s menším počtem sourozenců pod názvem Muž šesti sester. Představení se konají v neděli 1. června ve 20:00 a v pondělí 2. června v 17:00 a 20:00 v Cabaretu des Péchés na brněnském Dominikánském náměstí.
I když se příběh hlavního hrdiny Emila Škvora a jeho cesty „k největšímu a nejslavnějšímu vtipu svého života“ odehrává na pozadí světové války, inscenace má co říct i dnes. Adaptace téměř sto let staré prózy je nekompromisní analýzou mezilidských vztahů, kde se morálka láme pod tíhou chtíče a bezmoci. Je to psychologická sonda do temných zákoutí lidské touhy, manipulace a moci. Není to jen příběh jednoho muže a šesti žen – je to výpověď o společnosti, která dává přednost lži před pravdou, přetvářce před skutečným citem.
Příběh začíná nevinně. Známý šprýmař Emil Škvor se vsadí se svými kumpány, že během jediného týdne svede všech šest sester Kostkových, které se právě přistěhovaly do města. Co začíná jako hra, však brzy přerůstá v drama. Groteska se s ironickým nadhledem i syrovostí ptá, kam až může zajít jeden špatný vtip – a co všechno je člověk ochoten obětovat pro pocit moci. Téma může působit kontroverzně. Tvůrci ale mají ambice hru nabídnout jako aktuální uchopení současných problémů. „V současné době je vyznění tohoto skoro až zastaralého díla o to tíživější. V době, kdy se hranice osobní autonomie, genderových rolí a moci neustále přepisují, nám Havlíček nastavuje zrcadlo. Pokřivené. Deformující. Ale o to pravdivější. Naše inscenace nehledá vykoupení. Nesoudí, ale zve k pohledu do nitra – cizího i vlastního,“ uvádí hru režisér Daniel Dvořák.
Stejně jako v předchozích letech si studenti složili vlastní hudbu, která je spojená především se Singl barem, kde zpívá šest sester. „Předchozí roky byla hudba spíše jazzová, loňský rytmikál Kouř byl hudebně velmi specifický. Letos jsme se rozhodli jít spíše dekadentním, trochu metalovým undergroundovým stylem. Hodně jsme se také zaměřili na zachycení vnitřního rozporu hlavní postavy,“ říká vedoucí hudební sekce Petr Janíček.
Velkou výzvou byla pro soubor změna prostoru. Kvůli rekonstrukci budovy D, kde divadlo fungovalo více než 25 let, se letos poprvé zkouší a hraje v novém prostředí – kybernetickém polygonu fakulty informatiky (KYPO). „Museli jsme znovu vynalézt všechno, co jsme měli za poslední roky v malíčku. Vymyslet technicky světla v novém a jiném prostoru, poprat se s neexistujícím zákulisím, které jsme vytvořili z paravánů. Před každou zkouškou musíme přestavět stoly tak, aby nám vznikla alespoň provizorní scéna. V prostorech KYPO se totiž běžně učí a my se těmto podmínkám musíme přizpůsobit,“ vysvětluje produkční Tomáš Zelina.
Přes všechny překážky je o inscenaci už teď velký zájem. „Každý rok jsem skeptický, jestli to bude nakonec vypadat dobře. I letošní hra má ale predispozice k tomu, aby diváky oslnila,“ sdílí svůj názor garant předmětu Josef Prokeš z Katedry strojového učení a zpracování dat.
Všechny potřebné informace najdete zde.