Magazín M News from MUNI
  • News
  • Science
  • Student
  • Alumni
  • Čeština

Zrození doktoranda aneb Jak obstát v akademickém světě

Se startem pomůžou semináře a workshopy.

Student
13 November 2014
Monika Stachoňová
Ilustrační foto: Ludmila Korešová

Školení na grantové žádosti či práci vědce s ISem se odehrávají v prostorách knihoven.

Přestože na vysoké škole nejsou žádnými nováčky, ocitají se ve zcela nové roli. Čerstvě zapsaní doktorandi znají dokonale chodby svých fakult, jsou ale postaveni před úkoly, které jsou pro ně úplně nové.

Jak mají učit, když se poprvé postaví před třídu zmatených, leč dychtivých prváků? Jak úspěšně požádat o grant a jak se vůbec zorientovat v jejich nabídce? A jak přesvědčit na konferenci o tom, že to, co dělají, má smysl?

Nakonec většinou nezbývá, než se s tím nějak poprat. Možnost, jak se zlepšit v dovednostech potřebných pro vědeckou i pedagogickou práci, ale poskytuje doktorandům Centrum informačního vzdělávání (CEINVE) pod kabinetem informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě. Všem bez ohledu na fakultní příslušnost či ročník studia nabízí vzdělávací semináře, které se snaží pokrýt vždy aktuální a klíčová témata a naučit studenty potřebným dovednostem.

Životní cyklus mladého akademika
„Pořádáme pro doktorandy semináře a workshopy primárně zaměřené na podporu informačního vzdělávání,“ vysvětluje Pavlína Mazáčová z CEINVE, která aktivity garantuje a koordinuje. Systém seminářů tým centra navrhl tak, aby kopíroval studijní cyklus nově příchozího doktoranda. V podzimním semestru proto nabízejí například semináře týkající se pedagogického minima, tedy třeba jak zvládnout počáteční vystoupení před studenty v roli vyučujícího.

„Ve svých prvních článcích jsem dost bojovala s citacemi, takže bych tipy, jak na ně vyzrát nebo jaké nástroje použít, uvítala,“ potvrzuje doktorandka biologie Barbora Ambrůzová. Jednotlivé semináře na sebe přímo nenavazují, doktorand si tak může vybrat pouze ty, které ho zajímají, klidně ale může absolvovat i všechny během semestru. Lekce jsou zdarma a účast na nich dobrovolná. „Rádi bychom v budoucnu tyto aktivity více včlenili mezi studijní povinnosti doktorandů třeba jako akreditovaný předmět, ale to je zatím v jednání,“ naznačuje Mazáčová.

Přihlásit se mohou doktorští studenti online přes Informační systém MU kdykoliv v průběhu semestru. Nabídku konkrétních seminářů dolaďují pracovníci CEINVE s fakultními knihovnami. Protože se doposud nezapojily všechny, doktorand si musí vybrat místo konání z pěti možností: v knihovnách univerzitního kampusu, filozofické, pedagogické, přírodovědecké nebo ekonomicko-správní fakulty.

„Osobně bych určitě ocenila workshop k psaní disertace z různých pohledů,“ zamýšlí se doktorandka práva v prvním ročníku Martina Grochová. „Momentálně nevím, kde začít a jak postupovat, abych si co nejlépe utřídila všechny relevantní informace,“ doplňuje.

Doktorand si musí určit, zda se bude vedle studia více věnovat výuce, oblasti grantů nebo publikační činnosti.

Určete si své priority pro daný rok
Zatímco v podzimním semestru se nabídka více zaměřuje na granty, seminární výuku či práci vědce s Informačním systémem MU, jarní semestr odráží jiné potřeby. Doktorandi totiž během tohoto období častěji vyjíždějí na konference nebo dopisují odborné články. „Proto nabízíme například hodně žádaný seminář prezentačních dovedností nebo jak zaujmout na zahraniční konferenci,“ vypočítává organizátorka seminářů.

„Učíme i netradiční formy prezentace, hodně se teď nosí formáty jako Pecha Kucha. Vedeme proto doktorandy k tomu, aby dokázali jak oslnit, tak si i být jistí sami sebou, když předstupují před cizojazyčné publikum,“ dodává pořadatelka.

K jednotlivým tématům vybírají pořadatelé odborníky z celé univerzity tak, aby zkušenosti opravdu předávali lidé s know-how přímo z dané oblasti.

„Pro oblast finančního řízení projektů máme lektorku, která je referentkou fakultního oddělení vědy a výzkumu a zabývá se financováním grantů,“ uvádí příklad Mazáčová. „Stejně tak na seminář k Rejstříku informací o výsledcích vědy a výzkumu (RIV) zveme zkušené a v tématu erudované lektorky – ředitelku knihovny právnické fakulty nebo garantku pro RIV na filozofické fakultě,“ vyjmenovává.

A čím by měli noví doktorandi začít ze všeho nejdříve, když se v akademickém prostředí teprve rozkoukávají? „Rozhodně by si měli určit své priority na daný akademický rok. Tedy zda se budou vedle studia více věnovat výuce, oblasti grantů nebo publikační činnosti. To jsou tři základní oblasti, dle kterých si pak mohou vybrat i jednotlivé semináře,“ radí lektorka a garantka kurzů Pavlína Mazáčová.

Související články

  • Faculty strategic planning to be strengthened through contracts with MU

    Starting this year, Masaryk University has introduced a groundbreaking innovation: contracts with its faculties and institutes. The...

  • MU honours PhD students for their outstanding work

    The MU Vice-Rector’s award for excellence in doctoral studies was received by 31 graduates, their supervisors and consultants.

  • PhD students and their supervisors received awards

    Vice-rector for Research and Doctoral Studies Šárka Pospíšilová presented awards for excellent achievements in doctoral programmes at MUNI...

  • MU conducted evaluation of research and PhD programmes

    Masaryk University has performed a comprehensive internal evaluation of its research and PhD programmes in order to ensure the highest...

MUNI

Published by Masaryk University, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Contact

Follow us:

Facebook Twitter RSS

Main version