Další výletní tip do hodiny místním vlakem nebo autobusem od Brna se nachází v kraji Vysočina. Víte, kde se nachází moravský Karlův most? A které z českých měst bývalo proslulým hudebním střediskem? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v Náměšti nad Oslavou. Pojďte objevovat krásy Pooslaví.
Náměšť nad Oslavou
Město vzdálené 40 kilometrů západně od Brna (necelá hodina autobusem ze Zvonařky, vlakem o trochu déle) se rozprostírá na řece Oslavě.
První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234. Ze 13. století pochází také původně gotický hrad, dnes renesanční zámek, tvořící dominantu města. Za zhlédnutí stojí i unikátní barokní most z počátku 18. století.
S těmito i dalšími význačnými památkami města seznamuje návštěvníky Kulturní promenáda – značená procházka s výkladem o pamětihodnostech města.
Náměšť, coby bývalé středisko hudebního života, láká turisty kromě svých historických památek také na pravidelné hudební akce, mezi které patří Folkové prázdniny nebo Concentus Moraviae.
Barokní most přes řeku Oslavu
Kamenný most nacházející se mezi náměstím a zámkem nechal v roce 1737 postavit tehdejší majitel náměšťského panství Václav Adrian z Enckenwirtu jako náhradu za most stržený povodní. Původně sloužil jako propojení mezi městem a zámkem. Dnes mostem prochází stezka, která dovede turisty od náměstí až k zámku.
Most zdobí kolekce dvaceti barokních soch vytesaných z pískovce. Po Karlově mostě je totiž druhým českým mostem s nejbohatší sochařskou výzdobou. Proto bývá obyvateli města nazýván jako „malý moravský Karlův most“. Mezi sochami světců jsou i čtyři archandělé – Gabriel, Michael, Rafael a anděl od nebeské brány, kteří představují strážce a ochránce této stavby a jeho uživatelů.
Zámek
Původně gotický hrad, vypínající se na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy, přestavěli příslušníci rodu Žerotínů na renesanční zámek. V této podobě se dochoval dodnes. Zámecké interiéry nabízejí expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, reprezentační prostory i apartmány. Součástí areálu jsou budovy takzvaného Vlašského dvora v předzámčí a také anglický park s francouzskou zahradou.
Zámek je proslavený svou bohatou hudební historií. Od konce 18. století byl ve střední Evropě známý jako hudební sídlo. Jeho majitel, hrabě Jindřich Vilém III. Haugwitz, zde založil na tehdejší dobu ojedinělé hudební těleso, které několikrát týdně vystupovalo v zámeckých prostorách. Haugwitz ve svém sídle nashromáždil na 1400 skladeb. Na kulturní odkaz bývalých majitelů navazují současné koncerty, které se na zámku konají.
Návštěvníci zámku mají na výběr ze tří prohlídkových okruhů – prohlídku reprezentačních prostor, apartmán hraběte Haugwitze nebo královský a dětský apartmán.
Na Hradozámecké noci, která se koná 25. srpna 2018, otevře zámek své prostory v rámci nočních prohlídek, koncertů a představení, které zakončí ohňostroj s renesanční hudbou.
Zámeckou oborou za Biblí Kralickou
Mohutné vzrostlé stromy, lesní rybníčky, stáda daňků nebo klasicistní letohrádek. To vše lze spatřit na nenáročné procházce rozlehlou oborou pocházející ze 17. století, která přiléhá k náměšťskému zámku a návštěvníky dovede až k Památníku Bible Kralické. Ten se nachází v sousedství bývalé tvrze, kde mezi lety 1578 a 1620 sídlila tajná bratrská tiskárna.
Nejvýznamnějším dílem místních tiskařů je Bible kralická – kniha, která je vrcholem české reformace, přispěla k uchování a rozvíjení českého jazyka a inspirovala národní buditele.
Místní expozice zobrazuje dílo Jednoty bratrské a její roli v dějinách tiskařství. Její součástí jsou doklady tiskařského řemesla a rekonstruovaný funkční tiskařský lis. Druhá expozice se věnuje životu Jana Amose Komenského.