Magazín M News from MUNI
  • News
  • Science
  • Student
  • Alumni
  • Čeština

Hrozící odlomení ledovce v Antarktidě je pro vědce překvapivé

Část C Larsenova šelfového ledovce byla dosud považována za relativně stabilní. Možné důsledky jsou nyní ale nejasné.

Víte...?
10 January 2017
Daniel Nývlt
Fotografie trhliny v části C Larsenova šelfového ledovce z podzimu 2016. Hrozí, že se odtrhne až 6000 kilometrů čtverečních plochy. Co to přinese, zatím není jasné.
Foto: NASA photographs/John Sonntag
Rozpad šelfových ledovců urychlí odtok ledové hmoty z centrálních částí Antarktického poloostrova.

V posledních dnech se objevují informace o tom, že v Antarktidě hrozí odlomení velké části jednoho z ledovců. Odlamování ledových ker od čel šelfových ledovců je jedním z hlavních a zároveň běžných procesů, kterým šelfové ledovce v Antarktidě ztrácejí svoji hmotu. Tento případ je však pro odborníky pracující v Antarktidě poměrně překvapivý.

Čtěte také: Čeští vědci využijí bezpilotní systémy pro mapování ledovců

U největších z nich, jako jsou Rossův šelfový ledovec, šelfový ledovec Filchner-Ronneové nebo Ameryho šelfový ledovec dochází čas od času k odlamování ohromných ledových ker, které plochou přesahují 1000 kilometrů čtverečních.

Největší lidstvu známá ledová kra v Antarktidě se odlomila od Rossova šelfového ledovce v roce 2000 a měla rozlohu asi 11000 kilometrů čtverečních a dále se rozpadala na menší části. I přes značnou plochu takovýchto ledových ker nedochází u největších šelfových ledovců ve Východní Antarktidě k jejich významnému dlouhodobému zmenšení. Odlamování čelních částí šelfového ledovce je obvykle důsledkem zvýšené rychlosti posunu ledovcové hmoty z antarktického kontinentu do Jižního oceánu.

Odlišná situace však probíhá v posledních asi 50 letech kolem Antarktického poloostrova. Zdejší šelfové ledovce jsou výrazně menší a díky poloze v nižších zeměpisných šířkách jsou také významněji ovlivňovány teplejší oceánskou vodou a vzduchem. Od 50. let 20. století jsou v této oblasti pozorovány rozpady šelfových ledovců. Procesy, při nichž dojde k naprostému rozpadu podstatné plochy šelfových ledovců souvisejí sice se současným oteplováním okrajových částí Antarktidy, avšak jsou běžným fenoménem současné doby meziledové.

Od 80. let 20. století se takto začaly rozpadat i šelfové ledovce podél východního pobřeží Antarktického poloostrova. V roce 1995 došlo k úplnému zániku šelfového ledovce Prince Gustava, který dříve spojoval ostrov Jamese Rosse s Antarktickým poloostrovem, ale také k rozpadu části A Larsenova šelfového ledovce. Poté následovala část B, která se postupně rozpadla během let 1995 až 2002.

Nyní se zdá, že nejjižněji položená část C Larsenova šelfového ledovce může přijít až o 6000 kilometrů čtverečních své plochy. To prozatím neznamená úplný zánik Larsenova šelfového ledovce, protože jeho plocha je téměř 50000 kilometrů čtverečních. Odlomená obří kra by tak zmenšila jeho plochu asi o 12 procent.

Pro glaciology a klimatology pracující v Antarktidě jsou však nedávné informace poměrně překvapivé, protože se v poslední době předpokládalo, že část C Larsenova šelfového ledovce je relativně stabilní. Otázkou pro budoucí výzkum zůstává, zdali odlomení obří kry z čela šelfového ledovce je počátkem jeho následného rozpadu, jako tomu bylo u menších šelfových ledovců kolem Antarktického poloostrova nebo zdali šelfový ledovec Larsen C tuto ztrátu "ustojí" obdobně jako obří šelfové ledovce při pobřeží Východní Antarktidy.

Odlamování ledových ker a tání šelfových ledovců samo o sobě nijak nepřispívá k růstu hladiny světového oceánu. Avšak rozpad šelfových ledovců urychlí odtok ledové hmoty z centrálních částí Antarktického poloostrova. Jejich pohyb je totiž blokován ohromnou masou šelfových ledovců, které zpomalují přesun hmoty z antarktické pevniny do Jižního oceánu.

Autor docentem v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

Související články

  • Return of expedition from Antarctica was complicated by weather

    Thanks to the Czech Antarctic Research Programme led by Masaryk University, nine women and sixteen men of five nationalities worked in five...

  • Research at MU’s Antarctic base leads to discovery of new bacteria

    Kateřina Snopková from the Department of Microbiology at the Faculty of Medicine has fulfilled her scientific dream by naming a new species...

  • Two Masaryk University research teams head for Antarctica

    Expedition 2025 aims to continue climate monitoring, track the state of polar geosystems and ecosystems, investigate the spread of the...

  • Daniel Nývlt from Faculty of Science receives Chilean Order of Bernardo O’Higgins

    A researcher from Masaryk University has been awarded the Chilean state award for his contribution to the long-standing excellent...

MUNI

Published by Masaryk University, 2005–2023. ISSN 2571-4198.
Contact

Follow us:

Facebook Twitter RSS

Main version