Projekt SYRI je unikátní svým multidisplinárním záběrem a synergií různých výzkumných oborů v oblasti společenských věd, shodli se dnes v Praze hlavní řečníci. Lídrem vědeckého konsorcia je Masarykova univerzita.
Rektor Martin Bareš dnes uvedl, že je rád, že se institutu daří. „Hovoříme o zdraví a zdravotnictví, ale dominujícími řečníky nejsou lékaři. To je něco, co je v našem prostředí velmi revoluční,“ uvedl Bareš. On i další vystupující dnes zmínili, že věří, že projekt SYRI bude v nějaké podobě pokračovat i po roce 2025, což je doba, do níž je zatím dimenzován.
„Věřím, že si udržíme tento think tank, který je naprosto ideální a který by měl působit i nadále,“ uvedl Martin Bareš. Sociální vědci v rámci institutu zkoumají rizikové situace s cílem zmírňovat problémy, které tyto mimořádné události přinášejí. Socioekonomické nerovnosti se díky pandemii, válce na Ukrajině, energetické krizi prohlubují, a proto je jedním z cílů SYRI poskytovat data tak, aby se podle nich mohli politici správně rozhodovat. Podobná hloubková analýza v ČR dosud chyběla.
Na dnešní konferenci několikrát zaznělo, že by stát měl maximálním způsobem spolupracovat s vědeckou sférou. Zmínil to i rektor Martin Bareš. Vědci podle něj musí vystupovat i vně svých kateder, přednáškových sálů a obhajovat někdy velice těžce, proč tu jsou, co dělají a že se jejich práce vyplatí. Stát by pak měl podle rektora více využívat univerzity, zadávat si u nich analýzy a hledat odpovědi na otázky, které společnost řeší. To koresponduje i s vyjádřením náměstka ministryně pro vědu, výzkum a inovace Pavla Dolečka, který v této souvislosti zmínil, že vědci se musí naučit vést dialog se státní správou. Předávání znalostí dál je podle něj naprosto nezbytnou věcí, a právě institut SYRI by mohl být jakýmsi „překladačem“ mezi excelentní vědou a politikou.
Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová z Masarykovy univerzity podobu fungování institutu přirovnala k neuronové síti. „Síla sítě je v její plasticitě. Umožňuje nám přemýšlet a učit se,“ uvedla Šeďová při bilancování prvního roku a půl fungování institutu. Vědcům SYRI už mj. vyšlo několik desítek článků v prestižních časopisech. Vedení institutu se vědecká zjištění snaží předávat dál směrem k aplikační sféře a politikům, aby se podle nich mohla decizní sféra rozhodovat. Jedna ze sekcí na dnešní konferenci byla proto koncipována jako výzkum pro praxi. Podle Šeďové nabízí činnosti SYRI výjimečné interdisciplinární spojení vědeckých aktivit. Vědci SYRI zároveň komunikují svoje závěry navenek. „Je to vykročení do zón, kde se vědci předtím nepohybovali. Musíme si osvojovat nový jazyk, nové kulturní kódy,“ řekla Šeďová.
Dnešní konference v pražském Karolinu nabídla více než 30 přednášek ze všech devíti výzkumných oblastí institutu. Vědci z výzkumné skupiny zaměřené na oblast vzdělávání mimo jiné uvedli, že pětina českých učitelů, a zejména učitelek, trpí fyzickým vyčerpáním a 6 % z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Za největší zdroje stresu označují problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči. Podle jejich zjištění se zároveň prokázala souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků.
V ekonomické sekce pak mj. v souvislosti s tímto oborem zaznělo, že snižování počtu dětí ve třídách je nejen velmi drahé, ale má také pouze omezený dopad na zlepšení vzdělávání žáků. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, na které se podílel ekonom Tomáš Havránek ze SYRI. Vědci analyzovali celkem 62 odborných studií na toto téma a zjistili, že na velikosti třídy záleží překvapivě málo.