Ačkoliv předseda Českého olympijského výboru Milan
Jirásek po hrách v Pekingu výkony
českých plavců hodnotil kriticky, studentu Fakulty
sportovních studií Martinu Vernerovi neměl co vytknout.
Osmadvacetiletý plavec na olympiádě vylepšil
český rekord na trati 100 metrů volným způsobem na
hodnotu 48,95 vteřiny a doufá, že to není jeho
konečná meta. „Měl bych mít na čas pod 48
vteřin,“ klade si další cíl Verner.
V jednom rozhovoru před olympiádou jste řekl, že se moc těšíte na slavnostní zahájení. Jak se vám líbilo?
Byl to úžasný zážitek. Protlačil jsem se dopředu, všechno jsem měl z první ruky. Snažil jsem se to i vyfotit, ale jak jsme šli a svítila světla, tak mám všechno rozmazané. Fotky se moc nepovedly, ale jinak jsem si to opravdu užil.
Jaký máte z olympiády celkově pocit? Na jednu stranu jste zaplaval český rekord, na druhou váš výkon stačil až na 21. místo.
Z toho, jak jsem plaval, pocit mám určitě výborný, protože jsem se zlepšil skoro o vteřinu. Bohužel svět mezitím odskočil taky. V plavání je konkurence našlapaná víc než jinde, a tak to nestačilo na lepší umístění. V té konkurenci si ale cením i 21. místa.
Když šéf Českého olympijského výboru hodnotil olympiádu, výsledky plavců kritizoval. Co si o jeho slovech myslíte?
Částečně má pravdu, plavci se moc nepředvedli. Ale také je pravda, že tam pro žádné medaile nejeli. České plavání za tím světovým zaostává. Doba, kdy vozili plavci medaile, už je pryč. Chtělo se po nás nějaké semifinále, jenže v té konkurenci bylo opravdu těžké prosadit se.
Co se změnilo od doby, kdy vítězili Dan Málek nebo Květoslav Svoboda?
Myslím, že se vytratil systém minulých let. Všechno závisí jenom na jednotlivcích. V Česku plave málo lidí, špička je úzká a vždycky vyskočí nahoru jeden nebo dva. Dan Málek stejně jako Ilona Hlaváčková ukončili kariéru a Květoslav Svoboda se teď výkonnostně zaseknul. Mladých plavců moc není, hodně jich končí v dorosteneckém věku.
Na Peking bude Martin Verner vzpomínat moc rád. Pomalu už ale myslí na mistrovství Evropy. Foto: Archiv Martina Vernera.
Člověk musí mít dobře natrénováno, být na závod dobře naladěný. Dostali jsme nové plavky a asi i ony pomohly. A velkou zásluhu má trenér, ten se stará o správné načasování formy, aby závodník podal nejlepší výkon ve správný čas.
Francouz Bernard zaplaval v olympijském finále čas 47,21. Přiblížíte se k němu někdy?
Těžko říct. Zlepšit se chci určitě a daří se mi to, ale většina borců kolem mě teď také o vteřinu uskočila. Není to tak dávno, co byla hodnota světového rekordu těsně pod hranicí 48 vteřin. Na čas 47 vteřin se asi nikdy nedostanu, ale na to, abych se dostal pod 48, určitě mám. Všechno se však musí dít postupně.
Můžete se však utěšovat tím, že čas, který jste si připsal na olympiádě, byl ještě nedávno světový rekord. Jak to, že jde plavání tak razantně dopředu?
Hodně se mluví o nových materiálech, z nichž se šijí plavky. Jsou tady sice krátkou dobu, ale také k tomu přispěly. Nevím přesně, čím to je. Každopádně Číňané chtěli, aby se jejich olympiáda zapsala do historie jako nejlepší, a plavci k tomu počtem světových rekordů určitě pomohli.
Když se mluví o Pekingu a plavání, nelze nezmínit Michaela Phelpse. Viděl jste ho při závodě?
Ano, viděl. Zrovna teď jsem se bavil s jedním učitelem, že pro všechny soupeře musí být frustrující, když někdo na závodě vybere tolik medailí. To je jako skákat tyčku v éře Sergeje Bubky. Jsem rád, že spolu v bazénu nesoupeříme, i když se možná chystá už i na moji disciplínu.
Plavcům teď začala nová sezona. Stihl jste si po olympiádě vůbec odpočinout?
Trochu. Po svých závodech jsem ještě zůstal v Pekingu a odpočinul jsem si i tam. Sezona začala v září, já trénuju asi tři týdny. Už jsem byl na jednom reprezentačním soustředění, teď se chystám na další. Pomalu myslím na mistrovství Evropy, které bude v prosinci v Chorvatsku.