Energetika, uprchlická krize, soběstačnost a bezpečnost České republiky a dalších evropských států. O tom všem v atriu fakulty sociálních studií hovořili hosté závěrečné debaty o dění na Ukrajině. Pozvání do ní přijali Zinaida Bechná a Jan Osička z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, Csaba Szaló z katedry sociologie a Mojmír Vlašín z katedry environmentálních studií. Diskuzi moderoval student mediálních studií a žurnalistiky Jiří Svoboda.
Úvodním tématem byla energetika. Zhruba 40 % dodávek zemního plynu totiž do zemí Evropské unie přichází z Ruské federace, a to i v těchto dnech. Podle Jana Osičky se ale Česká republika bude schopna obejít bez surovin z Ruska snadněji, než by se očekávalo. „Dnes jsme v poměrně komfortní situaci v tom smyslu, že máme i jiné zdroje plynu a máme hlavně i jiné energetické zdroje. Takže odchod od ruského plynu určitě možný. Zadarmo to nebude, ale zároveň to nebude něco, kvůli čemu by museli lidé mrznout,“ vysvětlil Osička.
Environmentalista Mojmír Vlašín zmínil, že z hlediska energií žijeme v České republice nad poměry. Lze podle něj výrazně ušetřit, když energiemi nebudeme plýtvat na věci, které nejsou zcela nezbytné pro život. „Tím se nemyslí, že bychom přestali chodit do divadla, ale třeba, že v zimě nebudeme vytápět haly na tenis a v dubnu se nebude stříkat umělý sníh, aby se ještě mohlo lyžovat. Tím, že jsme v minulých letech plýtvali, bychom snesli se omezit. Nebude to pro nás tak strašné, jako pro země, kde jsou všechny energetické zdroje využity k tomu, aby lidé nezmrzli a mohli si uvařit,“ popsal Vlašín.
Poté se debata přesunula k tématu hrozby dalších konfliktů v Evropě. „Největší obavy to vzbuzuje v Moldávii, Podněstří a Gruzii, se kterými má Rusko tzv. zamrzlý konflikt. Nikdo neví, co se bude dít. Podle mě velmi záleží, jak dopadne válka na Ukrajině, a co bude jejím výsledkem. Nemyslím si ale, že Rusko nyní plánuje invaze do dalších zemí, ale stále si v nich hlídá svou pozici,“ řekla Bechná.
Na závěr se diskutovalo o solidaritě a pozitivním přístupu české společnosti k pomoci ukrajinským uprchlíkům. „Klíčové bude, co se stane, až nebude tato výjimečná situace, ale uprchlíci tady zůstanou, další přijdou a začnou žít normální život. To bude ten zlomový bod,“ řekl sociolog Csaba Szaló. Bude podle něj důležité redefinovat pojem uprchlík a následná změna pohledu společnosti na ně.
MUNI POMÁHÁ UKRAJINĚ. Podpořit ukrajinské studenty a akademiky lze prostřednictvím pomoci určené na vzdělávací a humanitární účely. Finanční příspěvek lze poskytnout formou daru přes Obchodní centrum MU. Informace o aktuálně darované částce najdete na webu MUNI POMÁHÁ.