Knihu, která vyšla jako sedmý svazek edice Poprvé v češtině, vydalo nakladatelství Munipress. „Čtenářům jsou díky této edici zpřístupněna významná díla světové odborné literatury, která doposud nebyla publikována v českém jazyce," vysvětlila ředitelka nakladatelství Alena Mizerová.
Waltari v knize podrobně popisuje jak kroky, které za druhé světové války vedly ke ztrátě svobody tří nezávislých baltských zemí, tak i připojení těchto států k Sovětskému svazu a přeměnu v sovětské socialistické republiky. I když publikace v originále poprvé vyšla již v roce 1941, nyní téma této knihy opět silně rezonuje v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině.
Unikátní reportážní svědectví Waltariho z přelomu 30. a 40. let dvacátého století přeložili z finštiny studenti baltistiky z Filozofické fakulty MU Kateřina Běláková, Terezie Duroňová, Julie Minaříková, Martin Mokrý a Andrea Papugová pod vedením Markéty Hejkalové z Ústavu jazykovědy a baltistiky.
„Knihu jsme si vybrali k překladu už na podzim roku 2020 s tím, že jde o zajímavou publikaci, která by mohla čtenáře oslovit. Mika Waltari je u nás dobře známý a tahle kniha ještě nebyla do češtiny přeložena. Práce na překladu nám trvala asi rok a nejnáročnější bylo zpětné hledání reálií, o kterých Waltari v knize píše. Používal často jiný pravopis a některé věci, o nichž píše, už nebyly aktuální, takže to znamenalo vyhledávání na internetu i v dalších jazycích,“ přiblížil práci na překladu student baltistiky Martin Mokrý.
Tým překladatelů patřil ke kmotrům publikace spolu s ředitelkou nakladatelství Munipress Alenou Mizerovou, s děkankou filozofické fakulty Irenou Radovou a prorektorem pro personální a akademické záležitosti MU Jiřím Hanušem. „Pro mě jako historika je každá Waltariho kniha příjemným osvěžením. Literáti jako on dokážou postihnout historické momenty výstižněji a plastičtěji než někteří historikové. Jsem také vděčný, že přeložené dílo znamená setkání oblíbeného finského autora s českým prostředím,“ uvedl na křtu Jiří Hanuš.
Vedoucí studentů Markéta Hejkalová pak připomněla, že Mika Waltari knihu napsal jako obsáhlou reportáž, když za války pracoval v tiskové agentuře Finlandia a ve Státním informačním ústavu. „Psal sice propagandu, ale ve světle posledních událostí na Ukrajině se ukazuje, že psal pravdu. Waltari líčí to, čemu dnes říkáme hybridní válka: podvratnou činnost sovětských agentů, propagandu využívající naivity levicových intelektuálů a dělníků toužících po lepších životních podmínkách, provokace, výhrůžky, sliby i hledání záminek k útoku,“ uvedla Hejkalová.