Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další osudy jsou podobně spletité jako cesty Mendelova rukopisu. Zatímco na Starém Brně už vinice dávno nejsou, Mendelův odkaz v tomto směru přežil díky japonským nadšencům.
Japonci jsou známí jako národ, který rozpoznal Mendelův odkaz jako jeden z prvních. Asijští botanici dokonce přispěli na Mendelovu sochu, která je od roku 1910 na Mendlově náměstí. Profesor Miyoshi, který klášter o tři roky později navštívil, pak řízky z vinice dostal jako projev díků a odvezl si je do Tokia, kde byla réva z Brna zasazena v botanické zahradě místní univerzity.
Po druhé světové válce vinice na Starém Brně zanikla a trvalo ještě několik dekád, než se zrodila myšlenka do Brna „Mendelu révu“ po sametové revoluci vrátit. „První řízky nepřežily, ty druhé se podařilo poslat do Brna,“ vzpomínal rostlinný genetik Toshiuki Nagata.
V krátkém rozhovoru pro Magazín M uvedl, že nyní réva v Japonsku roste na různých místech. „Jedním z těchto míst je areál univerzity v Tokiu. Jde již o staré rostliny, v některých letech se jim daří lépe, v jiných hůře. Když je hroznů dostatek, vyrábíme i víno s názvem Mendel,“ uvedl Nagata s tím, že s kolegy letos plánuje speciální výstavu ke kulatému výročí od Mendelova narození v Japonsku.
V Brně se tři keře Mendelovy révy, která je neznámé odrůdy, popínají na zdi za hlavním pavilonem botanické zahrady Mendelovy univerzity.