Hlavní událostí, která vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik inspirovala, byl Covid-19. Pandemie totiž vytvořila podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly. Jedním z příkladů je uzavření škol a nutnost zajistit žákům vzdělávání distančně. Svým rozsahem nová je i zkušenost s dezinformacemi v médiích a na sociálních sítích. „Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní a rychlé reakce od politiků,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. Vedle toho, že pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. „Covid prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče či v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ řekla Šeďová.
Projekt SYRI má ambici podat odborný vhled i do hlubších socioekonomických témat, jako je například kvalita vzdělávání, fungování trhu práce nebo eroze demokracie kvůli dezinformacím. A to všechno v době, kdy je chod společnosti výrazně omezený. „Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu Covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování a rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a sociální nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ vysvětlila Šeďová.
SYRI sdružuje pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Mezi hlavní projektové aktivity SYRI, které spadají pod MU, patří tři následující oblasti:
Efektivita zdravotního systému
Zdravotní krize snižují dostupnost zdravotních služeb, efektivitu zdravotního systému a důvěru veřejnosti ve zdravotní systém. Pomocí integrace výzkumů z oblasti veřejného zdraví, zdravotnických a sociálních věd projekt identifikuje bariéry v přístupu ke zdravotní péči a navrhne a zanalyzuje reformy péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti.
Právo a vládnutí
Systémové krize mohou být také krizemi pravidel a procedur politických institucí a procesů. Projekt bude pomocí integrace politických, právních a správních věd analyzovat fungování institucí v ČR a EU na více úrovních a jejich koordinaci s cílem identifikovat úspěšné reformy procesů formulování práva a vládnutí v ČR i ve světě a navrhovat proveditelné reformy v ČR.
Vzdělávání a dopady pandemie
Vzdělávací systémy si kladou za cíl maximální rozvoj potenciálu všech žáků. Dosažení tohoto cíle předpokládá zajištění rovných vzdělávacích příležitostí. V ČR existují silné vzdělávací nerovnosti, které dále posílil nucený přechod škol na distanční výuku v době pandemie. Projekt bude analyzovat, jak lze omezit tyto negativní dopady v běžné i krizové situaci, a navrhne a vyhodnotí možná intervenční opatření.
K další projektovým aktivitám SYRI patří trh práce, ekonomické dopady pandemie, polarizace a populismus, komunikace, riziko a nejistota, socioekonomické systémy a systémy resilience, tedy společenské odolnosti. Vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik je financován z Národního plánu obnovy.