Vědec, zakladatel genetiky a opat augustiniánů G. J. Mendel zemřel v roce 1884. Ve čtvrtek 6. ledna si nejen zástupci MU, ale i Senátu ČR, Jihomoravského kraje a města Brna připomněli 138. výročí jeho úmrtí. Pietní akci u hrobky na Ústředním hřbitově v Brně, kterou provázela vzpomínka a modlitba augustiniánů, připravily Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina a obecně prospěšná společnost Společně. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně se ve večerních hodinách uskutečnila také mše.
K připomenutí 200. výročí Mendelova narození a významu jeho osobnosti pro vědu a výzkum připravuje v roce 2022 Masarykova univerzita hned několik akcí.
S G. J. Mendelem se například již v březnu potkají návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji. V českém pavilonu, v místnosti „za branou“, kterou vytvoří symbolická vlákna připomínající DNA, naleznou originály z Mendelova muzea Masarykovy univerzity – mikroskop a knihy, které velký vědec používal. Zároveň v expozici nahlédnou do fenoménu ovlivňujícího dnešní životy – genetiky. Expozice má také za cíl pozvat návštěvníky výstavy do Brna.
Mendelovo muzeum připravuje k výročí připomínající opatovo narození novou stálou expozici o genetice, která bude poskytovat zábavnou formou informace o jeho pokusech, objevech, základech genetiky a molekulární biologii. „Průchod expozicí by měl sloužit návštěvníkům jako příležitost zopakovat si a vysvětlit základy genetiky a molekulární biologie, a zároveň navnadit a nadchnout potenciální budoucí vědce. Výstava bude interaktivní, využije možností aplikací a her na dotykových obrazovkách a bude otevřena v květnu letošního roku,“ uvedla ředitelka Mendelova muzea Blanka Křížová.
Další stěžejní akcí MU k připomenutí výročí je vědecký projekt, který řídí prorektorka MU pro vědu a doktorské studium Šárka Pospíšilová.
V rámci projektu Mendel byly již loni v červnu vyzvednuty z augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně ostatky G. J. Mendela a byly podrobeny vědeckému zkoumání. První výsledky výzkumu pak byly představeny na začátku listopadu v rámci akce MU Mendelovy dny.
Výzkum znamenal spolupráci odborníků několika součástí Masarykovy univerzity. Zapojeni byli vědci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty a pracoviště CEITEC. „Využili jsme širokých možností expertízy různých vědeckých oborů na Masarykově univerzitě, na vyzvednutí a identifikaci ostatků pracovali odborníci na archeologii, antropologii i genetiku,“ popsala rozpětí týmu Šárka Pospíšilová.
Členem výzkumného týmu je i odborník z Centrální laboratoře Genomika CEITEC MU Filip Pardy, který při práci se vzorky z ostatků G. J. Mendela pociťoval větší odpovědnost než při jiných výzkumech.
„Je dobré si uvědomit, že získat další vzorky už není možné, takže jsme museli pracovat se zvýšenou opatrností, mít vždy dostatečnou zálohu a nezpracovat veškerý materiál a postupovat po krůčcích a důkladně kontrolovat, abychom si byli jistí, že výsledek bude co nejbližší našemu očekávání,“ zdůraznil vědec.
Na výzkum naváže vědecká konference Mendel Genetics Conference 2022, na kterou v létě zavítají do Brna špičkoví světoví výzkumníci z mnoha oblastí - biologická a lékařská genetika, zvířecí genetika, etika a mikrobiologie. Cílem konference je vytvořit networkingovou příležitost pro vědce Masarykovy univerzity s těmito experty.