Když přijde zima, bezobratlí živočichové, tedy zejména hmyz
a pavoukovci, se ukládají k zimnímu spánku. Jakmile tedy teplota na
teploměru klesne pod nulu, po bzučení byste na loukách pátrali marně.
O to větší údiv vzbuzuje, že dva druhy pavouků se naučily využívat
tohoto období hibernace svých kořistí a vyráží na lov mráz nemráz.
Přišli na to vědci z ústavu botaniky a zoologie na přírodovědecké
fakultě.
Šplhalka keřová a listovník obecný. To jsou názvy dvou druhů pavouků, kteří i v zimě prolézají škvíry v kůrách stromů a hledají kořist. Podle Stana Pekára, jednoho z vědců z výzkumného týmu, který stojí za objevem, navedl arachnology k odhalení nového poznatku výzkum švédského kolegy Beta Gunnarssona. Ten ukázal, že jsou tito pavouci aktivní při teplotách několik stupňů nad bodem mrazu. Vědci z MU ale po odchytu pavouků nasimulovali v laboratorním prostředí teploty ještě nižší a zjistili, že šplhalka keřová vyráží na lov i při teplotě pod -2°C a rovněž listovník je schopný bod mrazu zdolat.
„Je to poměrně senzační objev, protože jsme dosud neznali žádné jiné bezobratlé predátory, kteří by byli aktivní při tak nízké teplotě. Nedokážou totiž regulovat teplotu svého těla a mělo se za to, že při nízkých teplotách nemohou být aktivní,“ vysvětluje Pekár. Když totiž teplota klesne pod nulu, voda obsažená v tělech bezobratlých vytváří krystaly, které pak mohou narušit buňky. Jak se tomu pavouci brání, zatím není úplně jasné. „Aby pavouk mohl být aktivní, musí mít v těle kryoprotektanty, tj. chemické látky zabraňující tvorbě krystalů, a také „chladuvzdorné“ enzymy, které mu umožní zpracovávat potravu,“ říká Pekár.
Listovník obecný na lovu. Podobně jako šplhalka keřová vyráží za kořistí i při teplotách pod bodem mrazu. Foto: Stanislav Korenko.
Původ objevu souvisí s výzkumy vědců z přírodovědecké fakulty, které jsou zaměřené na využití pavouků v boji proti škůdcům. „Pavouci jsou jedni z nejhojnější predátorů, a proto je jejich potenciál v regulaci škůdců vysoký,“ uvádí Stanislav Korenko, další z odborníků zapojených do výzkumu. Zajímavé proto pro vědce bylo zjistit, jestli pavouci se zimní aktivitou napadají škůdce i v zimě, kdy se tyto druhy stávají velmi zranitelnými.
Jak konkrétně se pavouci využívají? Nedají se chovat ve velkých líhních, protože jsou na rozdíl třeba od slunéček kanibalističtí, a provádějí se proto zásahy, které přirozeně zvyšují jejich výskyt. „Například kolem ovocných stromů se vysadí rostliny, které kvetou v jiném období než tyto stromy, a zabezpečují tak pavoukům kořist i v době, kdy by jinak odcházeli na jiná místa,“ popisuje Korenko, jak jsou pavouci motivováni, aby zůstávali tam, kde mohou pomáhat regulovat populace škůdců.
Jak bude možné využít objevu zimní aktivity pavouků, se ještě musí upřesnit. „Máme hlavně laboratorní data. Teď bychom chtěli zjistit, čím konkrétně se tito pavouci živí v reálném prostředí. Budeme je proto odchytávat v terénu a analyzovat obsah jejich žaludků,“ plánuje budoucnost výzkumu arachnolog Pekár.