Když člověk přechází ze střední školy na univerzitu, dovede si nejspíš jen těžko představit své zapojení do výzkumu, nemá-li snad za sebou náhodou účast ve Středoškolské odborné činnosti či podobném projektu. Z vlastní zkušenosti ale vím, že ani tehdy nemusí mít o této záležitosti prakticky žádnou představu.
Při vysokoškolském studiu se ale do určité míry s nějakým výzkumem setkáte často, a to nejen na fakultách, jako je přírodovědecká či farmaceutická, kde byste takovou činnost očekávali, ale i na fakultě právnické. A co je důležitější – můžete se do něj relativně snadno a brzy zapojit.
Osobně nemám odzkoušeno, jak to funguje na jiných fakultách (od spolubydlících však vím, že možnosti tu jsou), proto níže popsané berte hlavně jako přiblížení z pohledu práv.
Místo pomvěda
Je jasné, že málokdo se bude ihned cítit na to, že by na nějakém výzkumném projektu pracoval sám. Pro tuto situaci je nejlepší dostat se na pozici pomvěda. Tohle pro většinu lidí neznámé slovo je hovorovou zkratkou pro „pomocnou vědeckou činnost“, což prakticky to, že začnete asistovat některému vyučujícímu.
Samotná práce se liší vyučující od vyučujícího a také katedra od katedry. Může se jednat o věci od překladů přes skenování až po práci na dílčích částech výzkumu. Dostanete tak možnost nahlédnout do činnosti školy mimo výuku samotnou, do metod, které se při výzkumu používají a také se seznámíte s lidmi, kteří vám pak třeba poradí s vaší vlastní prací. Příjemným bonusem je, že s pozicí pomvěda je spojeno stipendium.
A jak se k takové pozici dostanete? Cesty jsou dvě. Jelikož neexistuje žádné ústřední výběrové řízení či přihlašování, je třeba mít buďto štěstí, když vám bude místo přímo nabídnuto, nebo musíte projevit vlastní aktivitu. Nebojte se zajít si za vyučujícími, kteří vás něčím zaujali, a ptát se. S trochou snahy se zadaří.
Studentské vědecké konference
Pokud už máte dostatek sebedůvěry (nebo jste ji měli vždy), můžete se pustit do vlastního výzkumu. Ideální příležitostí jsou studentské konference – najděte si nějakou zaměřenou na oblast, která vás zaujme a vytvořte svou práci - tady bych vyzvedl ochotu lidí na fakultě, kteří poradí a vysvětlí cokoli, čím si student není jistý. Pak už jen stačí dostavit se na konferenci, práci stručně odprezentovat a čekat na její vydání ve sborníku.
Možnosti konferencí jsou nepřeberné, ať už se chcete držet v rámci univerzity, republiky, anebo si troufnete i na zahraničí. Není totiž výjimkou, že zahraniční univerzity vyhlašují mezinárodní studentské konference, na které není problém se přihlásit, a vy tak s podporou školy můžete prezentovat své výsledky i mimo republiku. Nebýt současné pandemické situace, tak jsem se takto dostal do Bělehradu. Ovšem možnosti jsou různé a záleží jen na vás, na kterou světovou stranu vám připadá nejzajímavější vyrazit.
Kromě konferencí se občas můžete přichomýtnout také k práci na nové publikaci a dostanete tak možnost podílet se na její tvorbě. To už je ale jiná úroveň, o které z vlastní zkušenosti psát (zatím) nemůžu.
Každopádně se na závěr můžete ptát: K čemu taková vlastní vědecká činnost je, obzvláště v oboru, jakým jsou práva? Odpověď zní: získáte spoustu zkušeností a známých, pocit, že jste právě vy přišli s něčím novým a také jedinečnou položku do svého životopisu. Položku, kterou jednou můžete vyniknout nad jinými uchazeči o práci, o niž budete stát. A zároveň se jedná o skvělý start, pokud se rozhodnete pro akademickou dráhu.