Protože by se ráda věnovala investigativní žurnalistice, zvolila si Alexandra Bečková za svůj obor hospodářskou politiku, kterou studuje na Ekonomicko-správní fakultě MU. A ačkoliv v únoru vstoupí teprve do druhého semestru, v univerzitním prostředí se jako nováček necítí. Nedávno totiž začala studentské zájmy hájit v Akademickém senátu MU.
Velká část jejích předmětů se nyní točí kolem hospodaření státu. „Většinou se věnujeme makroekonomice a mikroekonomice. Zjišťujeme, jak vláda nakládá se státními financemi, zabýváme se fungováním legislativního procesu, rozebíráme rozmístění ekonomických aktivit na území státu,“ představuje svůj obor studentka původem z Nitry.
V minulém semestru docházela na fakultu denně. „Výuku jsem si naplánovala na čtyři dny v týdnu. Neumím se učit doma, protože tam prokrastinuju,“ směje se. „Potřebuju se připravovat v knihovně, kde na mě dýchá studijní atmosféra. Proto jsem ve škole trávila i volné pátky, přestože jsem v ten den žádný předmět v rozvrhu neměla,“ říká Alexandra.
Na perné pondělky si zakrátko zvykla
Nejvíce se zapotila v pondělí, protože kvůli volitelným kurzům přebíhala mezi fakultami. „Můj první den v týdnu začínal po deváté hodině úvodem do žurnalistiky na fakultě sociálních studií, který jsem si zaregistrovala dobrovolně. Odtamtud jsem pádila na ekonomku vyslechnout přednášku z mikroekonomie, po které následovala další ze základů financí. Odpoledne mě čekal seminář z ekonomické geografie a navečer jsem prosvištěla obchodní angličtinu v předmětu, kam jsem dvakrát do týdne musela odevzdávat písemné úkoly,“ líčí.
Domů dorazila v půl osmé a místo odpočinku se pustila do povinností na následující den. „Úterní seminární cvičení z mikroekonomie, které považuji za jádro celého studia, vyžadovalo opravdu důkladnou domácí přípravu. Všech dvacet bodovaných příkladů jsem musela postupně projít a vypočítat. K tomu jsem se naučila obsah předcházející přednášky,“ popisuje pondělní večery.
Z domu bez diáře? Nemyslitelné
Čtvrtky vypadaly obdobně. „Začínala jsem v deset dopoledne a skončila v podvečer. Středy byly pouze s jedním kurzem v rozvrhu naopak mnohem pohodovější. Přišla jsem, naobědvala se, ‚přežila‘ matematiku a běžela zpátky na byt,“ popisuje studentka.
Párkrát musela dokonce přednášku na své domovské fakultě vynechat a místo ní spěchat do knihovny na filozofické fakultě připravovat se na cizojazyčný předmět, který si tam zapsala. „Nevadilo mi to, protože knihovnu jsem si pro její moderní vzhled oblíbila a ráda tam trávím čas,“ objasňuje studentka.
Aby všechny své aktivity a výuku zvládla, vytvořila si přesný časový plán a striktně ho dodržovala. „Time management je pro mě klíčový. Neopouštím byt bez diáře. Tvorba rozvrhu před začátkem semestru mi trvala skoro čtyři hodiny, ale vyplatilo se to. Díky tomu všechno s přehledem stíhám a nestresuju se,“ dělí se Alexandra o svou strategii.
Ví, že být dobrou novinářkou v oboru státního hospodářství znamená věnovat se mu na plno. „Pokud mi ale studium na ekonomce půjde i nadále bezproblémově, požádám si o přechod na dvouoborové studium v kombinaci s žurnalistikou,“ uvažuje nad svými plány do budoucna.
Senátoři poslouchají a nekřičí
Pečlivost a organizovanost ji před nástupem na univerzitu přinutily, aby nenechala nic náhodě a na studentský život se patřičně připravila. „Už před příchodem do Brna jsem si všechny praktické informace, které se týkají studia, zjišťovala dopředu. Informační systém jsem znala skoro nazpaměť, ještě než vůbec začal semestr,“ směje se. „Protože jsem toho spoustu věděla v předstihu, uměla jsem poradit ostatním nováčkům, kteří se právě chystali k nástupu ke studiu a byli z něj vystrašení. Začalo mě to bavit, a tak jsem se rozhodla zapojit se do univerzitního dění víc,“ popisuje, jak dospěla k nápadu kandidovat do Akademického senátu MU. Podala si proto přihlášku a v internetovém hlasování uspěla.
Od začátku svého tříletého volebního období už stihla i jedno výjezdní zasedání studentské komory, která pod akademický senát patří. „Seznamovali jsme se s pracovní náplní senátu a s fungováním univerzity,“ vysvětluje Alexandra. S komorou už dokonce dosáhla prvního úspěchu, a to tehdy, když odsouhlasili vznik nové doktorandské komise. Prvního jednání celého senátu, která se opakují pravidelně každý měsíc, se pak jako nová členka zúčastnila v polovině ledna.
Senátoři se scházejí v budově na Komenského náměstí. „Nejprve schvalujeme program schůze. Posléze projednáváme jeho jednotlivé body a hlasujeme o nich. Zasedání trvá přibližně tři až čtyři hodiny. Nedohadujeme se při něm, vedeme ho v poklidu a slušnosti. Nikdo nikomu neskáče do řeči,“ popisuje, jak setkání univerzitního orgánu vypadá.
Nezkušeným a bezradným se ve studentských záležitostech snaží pomáhat doposud, i přes řadu činností ve škole a mimo ni. „Na Facebook mi často chodí zprávy s prosbou o pomoc. Těší mě to. Nabídla jsem svou pomocnou ruku a tazatelé si toho váží. Jsem ráda, že mi důvěřují,“ svěřuje se Alexandra.
Když se zrovna neučí na fakultě, neradí nováčkům či nerokuje v senátu, tráví svůj volný čas s přáteli, čte nebo sleduje seriály. „Miluji historii a životopisné příběhy. Nedávno jsem si velmi oblíbila například britský seriál The Crown, který mapuje životní cestu královny Alžběty II.,“ popisuje studentka.
