Přejít na hlavní obsah

Brno ocenilo doktorandy. Většina je z Masarykovy univerzity

Díky úspěchu v soutěži Ph.D Talent budou po následující tři roky dostávat 100 tisíc korun ročně.

Zleva: Miroslav Homola, Lubomír Smrža, Matěj Roman, Hana Svozilová, Jakub Holoubek, Samuel Pastva, Mária Krchniaková, Lukáš Moráň, Kateřina Vrchovecká, Vladimír Sedláček, Jitender Kumar, Peter Lenárt a Ondřej Vávra.

Čtrnáct doktorandů Masarykovy univerzity dnes převzalo stipendijní šeky ze soutěže Ph.D. Talent učené studentům přírodních a technických oborů, kterou podporuje město Brno. V konkurenci 101 přihlášených uspěli se svými vědeckými projekty, a získali tak 100 tisíc korun ročně po dobu tří let, což jim umožní věnovat se naplno vědě. 

Kateřina Vrchovecká, která se na Lékařské fakultě MU věnuje vlivu nanostruktur na prodloužení životnosti kloubních náhrad, potvrzuje, že příspěvek jí umožní plně se věnovat studiu, když k stipendiu ve výši sedm a půl tisíce korun získá každý měsíc dalších asi deset tisíc korun. Peníze chce využít i na výjezdy na zahraniční konference, aby se mohla dělit s dalšími výzkumníky o zkušenosti.

V letošním roce získalo ocenění celkem 25 studentů ze tří brněnských vysokých škol, kromě Masarykovy univerzity uspěli také doktorandi z Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity.

Brno podporuje mladé talentované studenty od roku 2009. Uspořádalo už sedm ročníků soutěže, v níž získalo stipendium 133 doktorandů. Většina z nich zůstává na brněnských univerzitách. „Vytvářejí zde nové výzkumné týmy, a přenášejí tak vědecké zkušenosti nabyté v doktorském programu na další studenty,“ uvedl Miloš Šifalda, ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, která projekt administruje.

Kateřina Vrchovecká.

Doplnil, že o podporu a tedy i o doktorské studium v Brně má zájem i řada cizinců. O stipendium žádali studenti z Brazílie, Íránu, Srbska, Ghany, Finska i z Ruska a uspěli žadatelé z Indie, Itálie či Slovenska.

Stejně jako ostatní uchazeči museli zaslat přihlášku, kterou vyhodnotili mezinárodní hodnotitelé a do užšího kola vybrali padesát projektů. Jejich autoři je pak obhajovali osobně před odbornou komisí. Kromě 25 studentů, kteří získali stipendium, vybrala komise ještě dalších deset vynikajících účastníků, kteří mohou stejně jako stipendisté využít nově zavedený program zaměřený na podporu kariérního růstu.

Ocenění studenti z Masarykovy univerzity

Jakub Holoubek z Lékařské fakulty MU pracuje pod školitelem Břetislavem Lipovým na vývoji dočasného antibakteriálního hydrogelu pro lepší hojení akutních a chronických ran. Jde o vývoj materiálu pro dočasné krytí ran, v němž chce spojit dosud nepoužité antimikrobiální složky spolu s růstovým faktorem, což by mělo urychlit regeneraci poškozené tkáně.

Miroslav Homola působí ve skupině Pavla Plevky v Ceitecu a na doktorátu na Přírodovědecké fakultě MU zkoumá mořskou řasu Emiliania huxleyi. Ta v globálním měřítku ovlivňuje koloběh prvků na naší planetě a předmětem výzkumu je také její virus, který vždy zastaví její pravidelnou populační explozi.

Jitender Kumar také pracuje v Ceitecu a to v týmu Konstantinose Tripsianese. Doktorát na Přírodovědecké fakultě MU pak zaměřil na výzkum takzvané Wnt signální dráhy, která je důležitá pro vývoj organismů.

Mária Krchniaková se na Přírodovědecké fakultě MU pod vedením Renaty Veselské věnuje hledání nových možností léčby solidních nádorů u dětí, které se často stávají rezistentními proti konvenční terapii.

Peter Lenárt.

Peter Lenárt se zabývá výzkumem stárnutí. Pod vedením Julie Bienertové Vašků se na Přírodovědecké fakultě MU věnuje roli látek produkovaných „zestárlými“ buňkami v tukové tkáni na rozvoj komplexních nemocí. „Je to podle mě nejzajímavější téma současné biologie a výzkum stárnutí může vést k úplně novým typům terapií pro široké spektrum nemocí.“

Lukáš Moráň studuje na Lékařské fakultě MU roli molekulárních mechanismů asociovaných s endoplazmatickým retikulem v tkáňové homeostáze. Složitě znějící výzkum pod vedením Petra Vaňhary má za cíl pochopit, zda stres endoplazmatického retikula, což je součást většiny buněk, ovlivňuje změny v tkáních a může být tedy příčinou například nádorových onemocnění nebo Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby.

Samuel Pastva se na Fakultě informatiky MU pod vedením Luboše Brima věnuje ve svém doktorském studiu vlivu parametrů na chování digitálních systémů. „Abychom dokázali garantovat bezpečnost a spolehlivost takových věcí jako kardiostimulátory, automobily nebo inteligentní budovu, potřebujeme vědět, jak se jejich chování mění vlivem různých parametrů.“

Vladimír Sedláček ze stejné fakulty, jehož práci vede Václav Matyáš, se zabývá analýzou zranitelností v asymetrické kryptografii, kdy hledá chyby v těchto metodách a chce díky znalostem teoretické matematiky přispět ke zvýšení kyberbezpečnosti.

Lubomír Smrža se věnuje výzkumu pohlavních chromozomů dvoudomé rostliny Silene latifolia, česky Knotovka bílá nebo Silenka širokolistá. Na Přírodovědecké fakultě MU jde pod vedením Radima Čegana o základní výzkum, který ale v budoucnu může přispět například k vylepšení kultivačních postupů u některých kulturních plodin nebo ovoce.

Hana Svozilová je doktorandkou na Lékařské fakultě MU a působí ve výzkumné skupině Šárky Pospíšilové v Ceitecu. Věnuje se modelování leukémie ve 3D. Jejím cílem je vytvořit trojrozměrný systém, který umožní dlouhodobou kultivaci leukemických B-lymfocytů, tedy buněk imunitního systému. V budoucnu by mohl systém sloužit například pro testování léčiv.

Ondřej Vávra se na Přírodovědecké fakultě MU zabývá pod vedením Jiřího Damborského vývojem nové metody pro simulaci průchodu látek molekulami proteinů. Jde o počítačové simulace, které umožní zkoumat vliv vlastností a geometrie tunelů ve strukturách bílkovin na to, jak snadno nebo obtížně skrze ně procházejí látky.

Kateřina Vrchovecká se věnuje vlivu nanostrukturovaného povrchu na buněčnou adhezi. Její výzkum na Lékařské fakultě MU vede Monika Pávková Goldbergová a věnuje se tomu, že i přes vyspělost moderní medicíny neumíme vyrobit umělé kloubní náhrady například kolenního či kyčelního kloubu s neomezenou životností. Hledá tedy modifikaci, která by pomohla životnost i vlastnosti používaných materiálů zlepšit.

Andrea Grioni je posledním oceněným z Masarykovy univerzity. Působí v Ceitecu pod vedením Vojtěcha Bystrého a na Přírodovědecké fakultě MU, studuje obor genomika a proteomika.

Hlavní novinky