Pomoct rozvoji nebo rozvíjet pomoc?

Pomoci rozvojovým zemím odrazit se ode dna chudoby, takový je cíl rozvojové pomoci. Pomůžou ale peníze opravdu tam, kde mají, nebo se utopí ve víru korupce? Ani odborníci se neshodují na tom, zda rozvojová pomoc skutečně podporuje sociální a ekonomický rozvoj země. Záleží na mnoha faktorech. „Dle mého názoru účinná rozvojová pomoc reaguje na místní specifika a neřídí se primárně preferencemi donora, který nemusí mít o potřebách a okolnostech komunity, kam pomoc směřuje, vždy dostatečné informace,“ říká Monika Jamborová, z ekonomicko-správní fakulty, která se problematikou efektivity rozvojové pomoci dlouhodobě zabývá.

Dokonce i u investic do vzdělání je nutné dobře zvážit, zda takový projekt může být efektivní. Úspěch vzdělávacího projektu může ovlivnit například nedostatek kvalifikovaných učitelů nebo to, že rodiče své děti z nějakého důvodu neposílají do školy. „A řada dalších věcí – jestli vůbec místní komunita vezme projekt za svůj v okamžiku, kdy donor odejde, jestli jej podporuje místní státní správa, jestli zrovna vaše rozvojové aktivity nekolidují s aktivitami jiných organizací působících ve vzdělávání,“ doplňuje Jamborová.

Přestože jednotlivec nedokáže zachránit celý rozvojový svět, i malá pomoc může mít smysl. „Pokud jste malá neziskovka, nebudete asi v rozvojových zemích stavět přehrady či elektrárny.
Můžete se ale zaměřit na problém, který jiní přehlížejí, a pokud nepodceníte znalost místního prostředí, můžete dát do pohybu velké změny,“ míní Jamborová. Jednou z organizací, které se snaží napomoci rozvoji v chudých zemích, je i Společnost pro Fair Trade. Cílem fair trade organizací je pomáhat lidem z rozvojových zemí zbavit se chudoby, například díky minimálním výkupním cenám. „Díky fair trade tak nemusí pasivně čekat na pomoc zvenčí, ale dokážou se aktivně uživit vlastní prací. Dnes je do fair trade zapojeno přes milion pěstitelů a řemeslníků na celém světě,“ říká Barbora Mrázková ze Společnosti pro Fair Trade.

Mezinárodní obchod jako cestu k rozvoji podporuje i Jamborová, která by však spíše než zavádění férových cen uvítala větší vstřícnost vyspělých zemí vůči obchodním zájmům zemí rozvojových. „Zejména ochrana zemědělských trhů EU, USA nebo Japonska není dle mého názoru ekonomicky ani morálně ospravedlnitelná. Potom je otázka, jak vážně je pomoc rozvojovým zemím míněna, když nemohou exportovat produkci, v níž jsou konkurenceschopní, na trhy vyspělých zemí,“ dodává.

O volnočasovém centru v Angole, které postavili pracovníci z Pedagogické fakulty MU, čtěte zde.