Současná strategie léčby HIV infekce je založena na potlačení virového množení, které standardně probíhá v hostitelské lidské buňce. HIV pravděpodobně již v počátečních fázích v prvních týdnech onemocnění, kdy se v krevním oběhu nachází velké množství virových částic, infikuje různé typy buněk. Některé tyto buňky jsou v chráněných buněčných rezervoárech, do kterých je průnik léčiv velmi omezený.
Tyto buněčné populace mohou být zdrojem pozdější přetrvávající přítomnosti viru v krevním oběhu, aniž by byly zasaženy účinky stávajících léčiv. Podařilo se prokázat během úspěšné konvenční kombinované antiretrovirové léčby přítomnost genomu HIV v multipotentních hematopoetických progenitorových buňkách, v prekurzorových monocytárních buňkách, v paměťových T lymfocytech atd.
Možným zdrojem přetrvávající HIV infekce jsou také dlouhodobě přežívající latentně infikované buňky s velmi nízkou replikační virovou aktivitou, které představují velmi stabilní virový rezervoár.
Výzkumu mechanizmu latence (či úkrytu) HIV a vzniku rezervoáru skrytě či nepoznaně infikovaných buněk, které jsou pravděpodobně hlavní překážkou v eradikaci nákazy se věnuje velká pozornost. Proces latence HIV infekce, jak naznačují některé studie, je neobyčejně komplexní děj.
K tomu, aby mohla být dostatečně prozkoumána možná léčiva či léčebné zákroky navozující eliminaci latentních rezervoárů a následně vedoucí k eradikaci HIV, je zapotřebí modelů na primátech. Tyto modely by měly vykazovat minimálně obdobný pokles počtu virových kopií RNA HIV-1 a vzestup CD4+ T-lymfocytů během léčby jako u lidí infikovaných HIV.
Dosud nejsou exaktně objasněny mechanizmy vedoucí ke vzniku latentní HIV infekce.
Nemohou být proto k dispozici ani přesně definované léčebné mechanizmy a zákroky, které by vedly přesvědčivě k eradikaci HIV z lidského organizmu.
Transplantace kmenových buněk kostní dřeně může naznačovat cestu možných mechanizmů účinku úspěšných léčiv. Metodou volby vedoucí k potenciální eliminaci HIV ale určitě nebude. Transplantace kmenových buněk kostní dřeně jako metoda léčby je příliš složitá, komplikovaná a hlavně nebezpečná pro pacienta. V neposlední řadě je také ekonomicky vysoce náročná. Léčebné metody pro potenciální miliony pacientů musí být v praxi mnohem jednodušší a bezpečnější. O zcela nových mechanizmech a budoucích možnostech léčby je možné pouze spekulovat, protože se zatím odehrávají na úrovni základního výzkumu.
Léčebný efekt transplantace kmenových buněk u zmíněného pacienta je nutné vnímat jako šťastnou shodu okolností a náhod. Pacienta také nelze prohlásit za definitivně vyléčeného a zbaveného HIV infekce právě z důvodů možnosti přežívání neidentifikovatelných skrytě infikovaných buněčných populací, jejichž aktivita a síla se může projevit v letech následujících.
únor 2011