Přejít na hlavní obsah

Stáří není něco, čeho by se měl člověk bát

Proč na FSS uspořádali setkání různých generací lidí vysvětluje v komentáři doktorandka Martina Jetmarová.

Stáří bylo v dřívějších dobách bráno jako zdroj moudrosti a bylo uctíváno. Foto: sxc.hu

Seniorů v české společnosti přibývá a vzhledem k demografickým trendům bude přibývat i nadále. I přes tyto tendence se však může zdát, že stáří se stává v současné společnosti tabu.

Mládí, které je považováno za indikátor výkonu, je hybnou silou západních společností a pro stáří jako by už nezbývalo místa. V dřívějších dobách stáří představovalo nositele moudrosti a bylo uctíváno. Jako by už ale Goethe ve své době věděl, kdo je tu nevítaným hostem:

Stáří, zdvořilý to muž,

klepe, čeká, otevrou-li už,

ale nikdo neřekne mu: „Dále!“

Čekat; venku nechce se mu stále.

Zazvoní a vchází krokem čilým,

hned se řekne, že jest nezdvořilým.

Se společností orientovanou na výkon souvisejí i nejčastější argumenty, proč dospělí nemají kapacitu se postarat o své nemohoucí rodiče. Musí vydělávat peníze, aby se sami uživili. Domovy pro seniory vedou dlouhé čekací listiny na umístění. Samotní senioři mají přitom největší starost: hlavně, aby nikomu nikde nepřekáželi. Jako by jednotlivé generace nežily spolu, ale jen vedle sebe, a nedocházelo tak mezi nimi ke vzájemnému kontaktu.

Nabízí se řešení v mezigeneračních setkáváních. Jaký ale má toto potkávání přínos pro jednotlivce a jaký pro společnost? A potřebují se vůbec jednotlivé generace?

Na tyto otázky neexistuje jednoduchá odpověď, nicméně mezigenerační témata se stávají stále aktuálnějšími a v posledních letech se čím dál častěji můžeme setkávat se snahami různých iniciativ poukázat na tato témata.

I z tohoto důvodu byl minulý rok prohlášen Evropskou unií za Rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Na základě této výzvy jsme se rozhodli realizovat festival Hledání moudrosti stáří, který by přispěl k diskusi o mezigeneračních tématech. Reagovali jsme tím nejen na výzvu Evropské unie, ale i na aktuální situaci ve společnosti. Uvědomujeme si mezeru, kterou je třeba pokusit se překlenout.

Koncem minulého roku se proto atrium Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity proměnilo na jeden den v prostor, ve kterém se setkali zástupci různých generací a mohli navzájem sdílet své myšlenky, názory a postoje nebo jen tak být společně součástí jednotlivých aktivit – zúčastnit se odborné přednášky o roli profesionalizace v sociální práci nebo řemeslného workshopu oživujícího polozapomenutá řemesla, jako je drátkování či pletení. Anebo zajít na prezentace organizací věnujících se právě problematice seniorů.

Jedním z hlavních cílů festivalu však bylo vytvořit prostor pro vzájemné sdílení a předávání zkušeností mezi účastníky a otevřít diskusi mezi generacemi. Ukázat, že stáří není něco, čeho by se člověk měl bát. Ať už jako ten, ke kterému zdvořilý muž vstoupil, nebo ten, kterému teprve klepe na dveře.

Autorka je doktorandkou Fakulty sociálních studií MU

Hlavní novinky