Přejít na hlavní obsah

Studenti, nebojte se veřejného prostoru

Jak se zapojit do veřejného života a nabrat cenné zkušenosti a praxi navrhuje v komentáři Klára Bažantová.

Začátkem loňského roku protestovaly v ulicích Brna stovky studentů v rámci Týdne neklidu.

Stydím se za nejlepšího ministra školství, glosuje protestní transparent. Je únor 2012 a studenti Masarykovy univerzity se připravují na Týden neklidu. Českými vysokými školami hučí událost, která po dlouhé době oživila jednu z historických úloh mladých lidí – umění pojmenovávat společenské problémy, být hybnou silou veřejného prostoru a narušovat normativní škatulky.

Studentské protesty patří do seznamu událostí, které mě v minulém roce potěšily. Na povrch vyplynula otázka funkce studentstva v české společnosti. Předmětem mého komentáře ale není kritika těch, kteří se do veřejného dění nezapojují. Díky své zkušenosti bych však ráda poukázala na pozitiva, která působení ve veřejné sféře přináší. Máme odcházet od učebnic a stávkovat? A jaká je vlastně role studentů ve veřejném prostoru?

Často slýchávám mezi studenty sociálněvědních oborů stížnosti na nedostatek praxe. Tento problém lze proměnit v demokratické společnosti ve výhodu – se svým volným časem můžete nakládat, jak je libo. Věnujte se tématům, která vás baví, pište o nich, zapojte se do činnosti nevládních organizací, které jsou vám blízké. Právě studenti se často stávají profesionály v oblastech, jež je zajímají.

Příkladem jsou úspěšné projekty Demagog.czKohovolit.eu, figurující v anketě Křišťálová lupa, která oceňuje nejoblíbenější a nejzajímavější počiny českého internetu. Tyto projekty fungují díky desítkám stážistů z řad studentů, kteří zde získávají cenné zkušenosti.

Student veřejné vysoké školy je také především členem akademické obce. V univerzitním i fakultním akademickém senátu ho zastupují volení studentští senátoři. Akademická politika svou povahou představuje zajímavý mikrosvět. Můžete si vyzkoušet, jak funguje reprezentativní demokracie, a nakouknout do vnitřností fakulty. Schopnost vyjednávat, hledat kompromisy a fungovat v rovnocenném dialogu s autoritami, to jsou zkušenosti, které se hodí i mimo univerzitní svět. Zájemců o senátorská křesla a elektronické volby je málo. Přitom jsou senátoři vaší spojkou s vedením akademické obce a rozhodují i o stipendiích, výši poplatků za prodloužené studium a řadě dalších důležitých věcí. Úkolujte své senátory, obraťte se na ně s jakýmkoliv problémem nebo se přijďte osobně podívat na jednání senátu.

Během studia máte možnost navštívit akce přesahující rámec vašeho rozvrhu. Na fakultách fungují studentské spolky, které iniciují vlastní projekty. Pokud si mezi existujícími spolky a nabídkou konferencí nevyberete, není nic jednoduššího, než si pozvat oblíbeného odborníka a uspořádat si vlastní besedu, promítnout film nebo vyjet na stáž snů. Brilantními příklady podařených akcí jsou zábavný Politologický barcamp, populární Masarykovy debaty nebo vznikající deštník studentských aktivit MUNIE.

Student je ale především mladý člověk. Kdy jindy než teď budeme mít příležitost pustit se do věcí, o kterých sníme? Chcete se svézt transsibiřskou magistrálou? Našetřete si na lístek. Rádi byste na stáž na českou ambasádu v Bejrútu? Zkuste to. Vždycky jste snili o stopování na Kavkaze? Najděte si parťáka a v létě vyrazte. Nic neobohatí vaši osobnost tolik jako vlastní zážitky.

Veřejné dění otevírá prostor k seberealizaci, získávání zkušenosti, uplatnění osobních i profesních zájmů a především k seznamování. Začněte třeba tím, že si „olajkujete“ sympatické studentské spolky, studentské komory vašeho akademického senátu, občanská sdružení v okolí a naplánujete si letní dovolenou stopem. Kdy jindy, než teď. Vzhůru do roku 2013 pod značkou „veřejně“.

Autorka je studentkou Fakulty sociálních studií MU

Hlavní novinky