Přejít na hlavní obsah

Být, či nebýt absolventem Masarykovy univerzity

Byla to správná volba jít studovat do Brna? Co mi ta škola dala do života?

Jako první se vybaví pocit průtokového ohřívače. Zástup mladých hlav na jed­né straně vstupuje, na druhé vystupuje. Zajímáme tu někoho? Má někdo chuť poznat, kdo jsme, jací jsme, o čem přemýšlíme a proč tu studujeme? Budeme někomu partnery do diskuse, nebo zůstaneme jen otravným stádem omezenců a tupců? Kde se inspirovat? Kde najít své mentory a vzory, kterým nebudeme lhostejní, kteří nebudou žít jen sami sebou, svým postavením a egem?

Jakou univerzitu, přednášky a profeso­ry zažíváme dennodenně na vlastní stu­dentskou kůži? Jaké pocity se nám přitom zapisují do podvědomí? Jaký si utváříme vztah? V paměti listuji deseti semestry. Postupně se vybavují setkání s lidmi, kteří naplno prožívají svůj obor, budují vědeck­ou školu. Jejich nadšení a otevřenost vůči druhým jsou tak zdravě nakažlivé, že tomu nelze odolat. Proč se také bránit té nádherné příležitosti a výzvě stát se plno­hodnotným členem tvůrčího společenst­ví? Člověk najednou někam patří, někam zapadá, něco sdílí a intenzivně prožívá, je něčeho aktivní součástí. Navíc na sobě pracuje, někam se hodnotově posouvá. Zraje a dospívá.

Tito lidé, je jich pár, vytvořili a nejvíce ovlivnili můj vztah k Masarykově uni­verzitě. A vlastně ho stále utvářejí, pro­tože i po tolika letech zůstáváme pořád v kontaktu. Víme o sobě, potkáváme se, spolupracujeme. Tito lidé jsou mou uni­verzitou. Díky Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity jsou mou univerzi­tou i mí spolužáci, ale také přátelé a kole­gové z jiných oborů a fakult. Absolventům MU trvalo plných 85 let, než si uvědom­ili potřebu a touhu mít svůj absolventský spolek. Ale je tu, máme ho. Ptáte se k čemu? Co jsme tím získali?

Příležitosti. Nekonečné nepřeberné množství příležitostí. Příležitost osobních setkání a diskusí s novými zajímavými lidmi. Příležitost poznávat kolegy a přátele napříč obory a generacemi. Příležitost neustálého vzdělávání a objevování nových souvislostí. Příležitost se inspiro­vat a inspirovat druhé. Příležitost být součástí univerzitního dění.

Další základní hodnotou absolventského spolku MU je naprostá volnost a svoboda. Nemusíme nic. My ale chceme. Chceme se potkávat, přemýšlet, poznávat, tvořit, pomáhat... Je to naše vnitřní svobodné přání, touha, potřeba, přesvědčení. Vše vychází jen a jen ze svobodného rozhod­nutí každého z nás. Být, či nebýt absolven­tem MU? Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl..., pohotově by odpověděl Jan Werich. BUĎME absolventy MU! A ne-styďme se za to, i když to není ta nejlepší univerzita na světě.

Středověké universitas magistrorum et scholarium mluví o univerzitě jako o společenství učitelů a studentů. A ab­solventů, dodejme. A tak bych rád vys­lovil narozeninové přání. Přeji nám, ať Universitas Masarykiana Brunensis má ve svém profesorském sboru co nejvíce inspirativních osobností, které své stu­denty považují za rovnocenné partnery a dokážou je nadchnout k poznávání a ob­jevování světa. Přeji nám, ať Masarykova univerzita má co nejvíce absolventů, kteří při svém studiu zažijí nezapomenutelná setkání a vytvoří si celoživotní pozitivní vztah se svými učiteli a spolužáky. Přeji nám, ať naše alma mater nečeká a neváhá dalších 85 let, než využije obrovský po­tenciál svých absolventů. Byla by to neod­pustitelná chyba.

Autor je předseda Spolku absol­ventů a přátel MU.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity