Přejít na hlavní obsah

Právníkova cesta na východ

Student Jakub Míšek popisuje, jak vyměnil plzeňská práva za Právnickou fakultu MU.

Právnická fakulta MU.

Nápad studovat v Brně jsem poprvé dostal na podzim 2011. Říkal jsem si, že v Praze jsem se narodil, zkušenost s krajským městem mám díky studiu práv v Plzni, Brno že mi však chybí. Nevěděl jsem přesně, čím to je, byl to jen pocit zvláštního charakteru, které to město má a který bych rád poznal.

Únor 2012. Médii se jako lavina šíří, že plzeňská práva nedostala akreditaci a že škola patrně končí. Já jsem v polovině čtvrtého ročníku a z pochopitelných důvodů se mě to dotýká. Tak jako všech mých kolegů a spolužáků. Studenti pořádají demonstrace, nejprve spontánně, záhy však s podporou fakulty. Probíhá názorová radikalizace, akreditační komise je démonizována, škola odmítá odpovědnost a staví se do role nakopnutého štěněte. Nikdo neví, co bude dál, a já si jako zadní vrátka podávám přihlášku na brněnskou fakultu.

Ze stavu akademické obce té doby mi bylo smutno. Zjednodušeně lze říct, že škola byla názorově rozpolcená na zastánce nutnosti zásadních reforem a zastánce klidu pro práci. Rozdělení v učitelské části obce se vyřešilo odchodem proreformní třetiny sboru. Odraz této názorové neshody však zůstal přítomný mezi studenty. Jedna skupina stála pevně za vedením a druhá kriticky tvrdila: Ok, ale takhle se to dělat nedá. Výsledkem byly osobní výpady a dusno.

Květen 2012. Jedu autobusem na univerzitní kampus a vidím řadu studentů, kteří si na poslední chvíli procházejí vzorové testy TSP. Trochu se bavím, na rozdíl od nich mně vlastně o nic nejde. Plzeň akreditaci, byť pochybnou, dostala a já bych mohl dostudovat tam. Test si jdu napsat spíš z důvodu procvičení mozku a ze zvědavosti. O měsíc později čekám ve frontě na zápis, ozve se malý hlásek v hlavě a říká, ať se na to vykašlu a volím snadnější cestu zůstat v Plzni. Umlčím ho a překračuji práh.

Do Brna jsem chtěl nejen kvůli neutěšené situaci na plzeňské fakultě. Zajímá mě právo informačních technologií a v současné době u nás neexistuje lepší místo pro studium této oblasti, než je Brno. V přechodu mi pomohl přístup školy a to, kolik mi uznali předmětů. Napínavé to pravda bylo až do samého konce. Seznam uznaných předmětů, a tedy co mám v novém semestru studovat, jsem se dozvěděl až 27. září. Další velkou pomocí bylo rychlé navázání kontaktů přes studentskou organizaci ELSA. Moje kamarádka, která v té době byla prezidentkou plzeňské buňky, napsala do buňky brněnské, že přecházím, ať se o mě postarají. Nejsem si jist, že jsem dodnes stačil dostatečně poděkovat.

Listopad 2012. Jsem v Plzni na studijním oddělení, kde podávám oznámení o zanechání studia. Připadám si, jako bych se právě rozešel s dívkou. Jsem Plzni vděčný za to, co jsem se tam naučil, a hlavně za lidi, které jsem tam poznal. Zároveň vím, že moje cesta pokračuje v Brně, ve škole, na kterou mohu být opravdu hrdý.

Dnes mám před sebou poslední semestr magisterského studia a jsem vděčný za to, že ho mohu dokončit právě v Brně.

Autor je student právnické fakulty

Hlavní novinky