Přejít na hlavní obsah

Vodní krize je blíž, než se zdá

Příčinou nedostatku vody je i výroba masa – na kilogram hovězího je třeba 15 tisíc litrů vody.

O otázkách změny klimatu se vedou diskuse řadu let, s větší či menší hysterií a ve snaze prosazovat nejrůznější zájmy. Řada lidí dospěla k názoru, že to vše je jen nějaká tendenční hra či módní téma. Na statistiky zveřejňované klimatology se mnohdy apriorně nahlíží se skepsí a opovržením.

Pokud však někdo nevěří statistikám, může si udělat výlet například za tajícími ledovci do nedalekých Alp. Odvážnějším dobrodruhům možno doporučit návštěvu afrického Sahelu potýkajícího se s nedostatkem srážek a v důsledku toho s dezertifikcí. A i u nás se čas od času setkáme s nějakým tím extrémem. Stačí vzpomenout na rok 2002, který byl z hlediska množství srážek extrémní, a hned následující rok 2003 naopak přinesl významně podnormální množství vláhy.

Protože se ale v našem regionu v globálním měřítku nic příliš dramatického (alespoň prozatím) neděje, můžeme se snadno domnívat, že nás se vůbec nic z výše uvedeného netýká a snad ani týkat nebude. Tento pocit určitého bezpečí nás možná ovlivňuje také při pohlížení na dění v jiných částech světa, kde jsou ony změny mnohem dramatičtější a bezprostředně ovlivňují každodenní životy obrovského počtu lidí.

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) představuje „vodní krize“ jednu ze tří největších hrozeb v nadcházející dekádě. Na problém nedostatku vody se zaměřila také nově zveřejněná studie. Podle ní jsou dvě třetiny světové populace vystaveny nedostatku vody po dobu alespoň jednoho měsíce z roku. Zhruba půl miliardy lidí žije v oblastech, kde spotřeba vody dvojnásobně převyšuje množství vody ze srážek.

Mnohem horší zjištění však předkládá studie zveřejněná v časopise Science Advances. Tato práce je první globální analýzou vody na měsíční bázi. Zde se již nehovoří o půl miliardě, ale dokonce o čtyřech miliardách obyvatel. Mezi nejhůře postižené regiony patří mimo jiné především Indie, Čína, Arabský poloostrov, Írán, ale také Mexiko, střed a západ USA či Austrálie. Dokonce i některé evropské aglomerace (například Londýn) jsou nebezpečí nedostatku vody vystaveny. A abychom nemuseli chodit příliš daleko, jistě si vzpomeneme na loňský velmi suchý rok.

Příčiny nedostatku vody jsou v různých částech světa odlišné. V některých regionech je důvodem méně srážek, jinde je to změna rozložení srážek v čase. V mnoha případech je problémem zrychlený odtok vody z krajiny. Z toho plyne, že neexistuje jedno univerzální řešení problému.

Na základě studií se ukazuje, že významným „spotřebitelem“ vody je výroba masa. Bylo zjištěno, že na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba průměrně patnáct tisíc litrů vody. Pochopitelně že největší podíl zaujímá voda určena pro zavlažování plodin určených jako potrava pro dobytek.

Naproti tomu v domácnostech jsou spotřebována pouhá čtyři procenta vody. Aniž bychom opouštěli ušlechtilé představy o šetření vodou například úspornějším sprchováním, nabízí se nám možnost pozměnit jídelníček snížením podílu hovězího masa. V našich podmínkách však existuje mnohem prozaičtější řešení nedostatku vody. Pokud budeme do plýtvání počítat i rychlý povrchový odtok, pak by minimálně pro začátek postačilo racionálně využívat krajinu a přestat zvyšovat podíl zastavěných ploch na úkor zemědělské půdy.

Očekávání, že rychle a snadno vyřešíme problém nedostatku vody, je hodně odvážné. Bude to běh na dlouhou trať. Bude potřeba přijmout rozmanitá opatření ušitá na míru potřebám jednotlivých regionů. Bude potřeba překonat řadu problémů sociálně-ekonomických. A tím prvním úkolem pro nás všechny je zbavení se představy, že nás se to netýká. Týká. A jak se ukazuje, více, než jsme možná předpokládali.

Autor je doktorským studentem geografie na Přírodovědecké fakultě MU.

Hlavní novinky