Přejít na hlavní obsah

Až se vás ve světě zeptají, odkud jste, odpovězte: From Czechia

Bohemista Rudolf Šrámek komentuje bouřlivé diskuse o vytvoření jednoslovného názvu země.

Hladinu zájmu veřejnosti, médií, politiků, podnikatelů a dalších vzedmul problém, který se od vzniku České republiky čas od času opakuje. Jde o zkrácené pojmenování našeho státu.

Odborníci na vlastní jména spolu s Názvoslovnou komisí při Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním podali za podpory některých občanských sdružení i části veřejnosti už roku 1993 návrh na podobu Česko. Nešlo o novotvar. Jméno je doloženo už od roku 1777 a je tvořeno zcela správně (jako Slovensko, Polsko, Švédsko atd.). Ale trvalo téměř 20 let, než se u nás vžilo. Dnes dobře funguje ve vnitrostátní (české) komunikaci.

Nedořešeno ale zůstalo zkrácené pojmenování pro komunikaci zahraniční. Protože ta je dnes vedena v absolutní většině v jazyce anglickém, bylo navrženo jména Czechia. Rozhodující byly tři okolnosti: 1. Czechia je u nás známo už od roku 1604, 2. Czechia pokrývá české historické země Bohemia, Moravia, Silesia, 3. v angličtině existují jména na –ia (Austria, Australia, Slovakia, Romania = Rumunsko, historické Anglia aj.).

Czechia je však dodnes zpochybňováno, a to z důvodů, které překvapují neznalostí problematiky tvoření, kodifikace a užívání jmen států a silným podceňováním reprezentativní a orientační funkce jednoslovného pojmenování našeho státu v komunikaci v cizím jazyce.

Tak se stalo, že v Naganu na olympiádě vyhrála „čeština, český, Čech“, protože na dresech hokejistů bylo Czech a tvoření jména státu se stalo eldorádem lidové tvořivosti a fantazie. Za všechno jen návrhy Bohemosia, Čechomors (= Čechy + Morava + Slezsko). Měli bychom slova českomoršský, Českomoršan!

Každý stát má především své jméno „plné“, tj. víceslovné, jímž vyjadřuje zpravidla svůj politický status nebo zřízení (Slovenská republika, Republik Österreich, Kongeriget Danmark, Türkyie Cumhuriyeti) a které má oficiální, závaznou a zákonem kodifikovanou platnost, a to i v překladové podobě (Rakouská republika, Dánské království, Turecká republika). Užívá se především v písemných dokumentech politických, diplomatických, ve smlouvách, v oficiálních textech, někdy i na mapách apod.

„Plné“ jméno není však vhodné pro běžnou komunikační praxi. Proto používáme „zkrácených“ jmen Slovensko, Rakousko, Dánsko, Turecko a také Česko atd.

„Zkrácená“ jména mají v souladu s mezinárodním územ tutéž oficiální platnost jako jména „plná“, jsou-li zanesena v dokumentech OSN a v agendě United Nations Conference on the Standardization of Geographical Names. Nezřídka se stává, že „plné“ jméno sotva známe (natož v originálním jazyce): Makedonie se oficiálně jmenuje Makedonská republika, případně bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Zkrácená jména mají velkou mezinárodní frekvenci. Podle nich, respektive podle jejich anglických podob se řídí bankovní informace, meteorologická služba, mezinárodní registrace patentů, systémy ISO, letecká dispečerská služba, poštovní styk, většina kartografických děl, rejstříky lokalit a regionů v Evropské unii, lokalizace mezinárodního srovnávání univerzit, turistický ruch atd.

Když se na scéně Evropy objevila Česká republika (Czech Republic), reagovala mezinárodní komunikace v tvorbě „zkráceného“ jména velmi rychle. Už v roce 1993 se objevilo něm. Tschechien, angl. Czechia, franc. Tschéquie, dán. Tjekkiet, rus. Čechija aj. Jen u nás jsme to nevzali na vědomí, přeme se a ztěžujeme komunikaci.

Zeptají-li se nás ve světě Where are you from?, odpovězme From Czechia. Pomůžeme v komunikačních sítích napravit reputaci naší vlasti. 

Autor je profesorem na Katedře českého jazyka a literatury PdF MU.

Hlavní novinky