Přejít na hlavní obsah
Na thajboxu Viktorii uchvátilo, že nejde jenom o změť pohybů, ale pojí se k němu i filozofie, která dělá ze sportu opravdové bojové umění.

Hokej i box. Studentka ovládá obojí

Viktorie Bulínová z Fakulty sportovních studií MU je nejlepší českou thajboxerkou v kategorii do 54 kilogramů.

Koníčky? Hokej a thajbox. Říct tohle kluk, zase tolik to neudiví. V tomto případě je ale jejich vyznavačkou studentka druhého ročníku Fakulty sportovních studií MU Viktorie Bulínová.

Ve druhém jmenovaném je dokonce nejlepší Češkou ve své váhové kategorii do 54 kilogramů, za což si nedávno vysloužila mimo jiné cenu pro nejlepší brněnské akademické sportovce. Víc než předchozí úspěchy ji ale zajímají ty budoucí. Viktorie se teď upíná k červencovému mistrovství světa, až v následujících týdnech se ale ukáže, jestli na něj opravdu pojede.

Ale zpět na začátek. Kde se ta netradiční kombinace sportů vzala? V rodině. Viktorie je totiž z trojčat, a když její dva bratři začali hrát hokej, ona se k nim později doma ve Znojmě přidala. Nejen jako hráčka, ale dnes už má za sebou taky víc než sto utkání v pozici rozhodčí.

Začátek thajboxerské kariéry pak s tou hokejovou souvisí. „Asi před třemi lety jsem hledala něco, jak si zlepšit fyzičku, a začala jsem u nás v klubu chodit na MMA workout pro ženy, což je taková směs bojových umění a cvičení s vlastní vahou. Chytlo mě to, takže jsem pomalu pouštěla hokej a časem mi došlo, že zrovna thajský box je přesně to, co chci dělat,“ popisuje zapáleně Viktorie.

Na thajboxu ji uchvátilo, že nejde jenom o změť pohybů, ale pojí se k němu i filozofie, která dělá ze sportu opravdové bojové umění. „Vůbec ho nevnímám jako násilí. Ano, se soupeřkou se v ringu jdeme bít, ale vždycky v sobě mám pokoru a úctu a víc než jako boj to beru tak, že si navzájem ukazujeme svoje schopnosti,“ přibližuje svůj pohled na thajbox.

Sama o sobě paradoxně říká, že jí to ze začátku vůbec nešlo a spolu s jednotlivými pohyby se učila ovládat vlastní vůli. „Jsem dost levá a moje koordinace je hrozná, takže mám nejdřív dojem, že je nějaký pohyb jednoduchý, ale pak zjistím, že vůbec. Tak ho musím opakovat pořád dokola a pilovat, ale právě to postupné učení a možnost procítit všechny svaly mi přijde fascinující,“ vyznává se mistryně republiky.

Vzhledem ke svým výsledkům by měla jet v červenci na mistrovství světa do Thajska, jenže kvůli finanční náročnosti výjezdu reprezentantů zatím není nic jistého. Česká Muaythai (jak se někdy thajboxu také říká) asociace rozhodne o konečné nominaci podle množství peněz a řady kritérií, mezi nimiž jsou aktuální výsledky, zápal pro sport nebo vyhlídky na dobré umístění na šampionátu.

Sama Viktorie je ale natolik motivovaná, že pokud by si vytáhla černého Petra právě ona, zvažuje, že by si cestu nakonec hradila sama. „Šampionát se koná v Thajsku, v místě, kde se tento sport zrodil, takže pro všechny z nás je to neuvěřitelně lákavé,“ zdůrazňuje sportovkyně.

Příprava znamená i hubnout

Zatím jí nezbývá nic jiného, než se co nejpoctivěji připravovat, což u zápasníků znamená čas od času taky radikálně hubnout, aby se dostali na svoji „papírovou hmotnost“. Viktorie se normálně v posledním týdnu před zápasem zbavuje asi tří kilogramů, zkušenost má ale i s tím, že musela na poslední chvíli hubnout asi šest a půl kila.

Aby to dělala co nejrozumněji, přihlásila se právě na Fakultu sportovních studií MU a zdejší obor Regenerace a výživa. „V Česku ještě pořád není dost literatury, která by popisovala, jak to dělat co nejefektivněji a nejzdravěji. Když to někdo umí, tak si svůj recept dost chrání. Proto na to chci taky psát svoji bakalářku a často se o tom bavíme s mým vedoucím Michalem Kumstátem,“ přibližuje bojovnice.

Radit dalším sportovcům, jak na to

Mezi jejími souputníky se teď nejvíc používají metody jako vyhýbání se soli, nebo „pocení“ váhy, kdy se sportuje v několika vrstvách oblečení. Ještě radikálnější je rozpíjení, kdy zápasník vypije jeden den až šest litrů vody a postupně každý den příjem o litr snižuje, až nepije nic. „Sama jsem zkusila spoustu věcí, které by se neměly dělat. S tím mi hodně pomohla právě škola. Naučila jsem se se svým tělem lépe pracovat, cítím se líp a hubnout umím efektivněji,“ vypočítává thajboxerka.

Obor ji chytnul natolik, že ačkoliv je teprve ve druháku, už teď ví, že se mu opravdu chce dál věnovat. Líbí se jí, že když bude pracovat jako klasická výživová poradkyně, bude moct sledovat pokroky svých klientů. Ještě pravděpodobněji se ale vidí jako poradkyně pro zástupce bojových sportů, kterým chce ukazovat, jak by oni sami mohli se svým tělem nakládat rozumněji a zdravěji.

Hlavní novinky