Přejít na hlavní obsah
Ve výuce Martin Bugala vychází z juda, ale v průběhu školy a později už absolvoval desítky dalších kurzů, z nichž se postupně tvoří jeho vlastní trenérský rukopis.

Ochranka armádních generálů se cvičí na univerzitě

Martin Bugala z Fakulty sportovních studií MU vyučuje na univerzitě sebeobranu, školí ale také členy ochranné služby Vojenské policie.

Týden co týden učí Martin Bugala různé prvky sebeobrany. Postupy a techniky ověřené na Masarykově univerzitě ovšem jezdí vyučovat ještě jinam. Nově má na starost kurzy pro členy ochranné služby Vojenské policie. Její příslušníci hlídají čelní představitele armády včetně generálů.

Práce elitních českých ochranářů je různorodá. Jednotlivé reprezentanty armády hlídají při plnění jejich pracovních povinností, což může být na inspekci české mise v Afghánistánu, ale i na dovolené doma v Česku u rybníka.

V minulosti měli na starost například i hladký průjezd konvoje americké armády českým územím. „Musí být připraveni na nejrůznější situace a osoby, které mají na starost, musí umět dostat kdykoliv do bezpečí,“ uvádí jejich činnost Martin Bugala, jinak vyučující ve studijním oboru speciální edukace bezpečnostních složek.

Na Fakultě sportovních studií MU se hlavně v navazujícím magisterském studijním programu potkává se členy různých bezpečnostních složek. Nasbíral mezi nimi řadu kontaktů, takže dávalo smysl, že když u Vojenské policie hledali lektora pro nadstavbový výcvik, obrátili se právě na Bugalu.

Na Fakultě sportovních studií MU se Bugala hlavně v navazujícím magisterském studijním programu potkává se členy různých bezpečnostních složek.

První týdenní intenzivní kurz se konal letos v lednu, na další by mělo dojít v červnu nebo červenci podle časového vytížení kurzistů. Když totiž neplní úkoly spojené s ochranou osob, mají běžný pracovní den, ve kterém trénují střelbu, jednotlivé prvky sebeobrany nebo fyzickou výkonnost obecně.

„Jsou to speciálně cvičení odborníci, což pro mě samozřejmě znamenalo, že i já jsem se musel pečlivě připravit,“ říká Bugala, který vedl školení každý den ve dvou intenzivních tříhodinových blocích pro asi 20 lidí.

Od střelby po nasazování pout

Na fakultě studenty často učí techniky od úplného počátku, to tady ale nepřicházelo v úvahu. „Studentům techniky ukazuju tak, že jim je nejdřív rozdělím na části a oni se až postupně dostanou k celku. U příslušníků Vojenské policie to nešlo, ti musí od začátku vědět, co budou dělat, jinak by to nestálo za jejich čas,“ vysvětluje Bugala, který musel navíc ukázat, že je člověkem na správném místě.

Trénuje se manipulace se zbraní, střelba samotná, použití donucovacích prostředků, zpacifikování agresora, využití teleskopického obušku nebo i nasazení pout.

Jako civilista a navíc zhruba o deset let mladší než většina účastníků si musel nejdřív zjednat respekt, aby měli kurzisté jistotu, že stojí za to ho vůbec poslouchat. „Krásné na tom bylo to, že tohle jsou lidé, kteří už toho hodně umí a chtějí se dál rozvíjet. Byla to radost,“ popsal Bugala, jenž s nimi trénoval manipulaci se zbraní, střelbu samotnou, použití donucovacích prostředků, zpacifikování agresora, využití teleskopického obušku nebo aplikaci pout. Většinu z toho už vojáci samozřejmě umí. Pořád by ale všechno měli trénovat a učit se nové postupy.

Sám Bugala si to všechno osvojoval léta. A ne odmala, jak by se možná čekalo. Původní „sportovní profesí“ je totiž hokejista, který přesedlal na bojová umění a sebeobranu až coby student Fakulty sportovních studií MU. Kdysi chtěl jít na trenérství a jako druhou variantu si vybral právě speciální edukaci bezpečnostních složek.

Obor ho pod vedením docenta Zdenka Reguliho chytnul natolik, že už si bez něj dnes svůj život nedovede představit. Ve výuce vychází z juda, ale v průběhu školy a později už absolvoval desítky dalších kurzů, z nichž se postupně tvoří jeho vlastní trenérský rukopis.

Na stáži u britské policie

Zajímavá pro něj a jeho další rozvoj byla i tříměsíční stáž u britské policie. V Cardiffu pracoval spolu s ostatními policisty přímo na služebně i v terénu. „Tamější systém je úplně odlišný od našeho. Většina policistů na ulici u sebe nemá zbraň, tu mají hlavně ti, kteří hlídají strategické cíle. Běžné situace se řeší hlavně domluvou,“ líčí Bugala, podle něhož by to v českém prostředí znamenalo ohromné průtahy. Britové si takové postupy mohou dovolit hlavně díky tomu, že mají v ulicích k dispozici větší množství mužů a žen ve službě.

Jinak přistupují i k zabezpečování ligových fotbalových utkání, která pro ně znamenají zajistit v průměru akci o 24 tisících fanoušků. „Pro větší bezpečnost platí ten den prohibice, alkohol se nedá koupit na stadionu ani v supermarketech. Hodně se hlídá i to, jestli na stadionu není někdo, kdo na něj má zakázaný vstup. A když někdo začne v kotli s nějakými hanlivými gesty, okamžitě pro něj policisté jdou a vykážou ho,“ vzpomíná na stáž Bugala. Ostatně plánuje už další. Díky spolupráci na jednom evropském projektu by se měl brzy znovu podívat i k italským policistům, takzvaným karabiniérům.

Hlavní novinky