Přejít na hlavní obsah

Nejlepší akademické střelkyni na světě radí dva olympijští vítězové

Medaile z velkých mezinárodních akcí vozí studentka fakulty sportovních studií Zina Hrdličková už několik let. V loňském roce se jí podařilo vyhrát akademické mistrovství světa i jeden ze závodů Světového poháru. S jejím sportovním náčiním – brokovnicí – ji lze pravidelně potkat na střelnici v brněnských Soběšicích.

Zina Hrdličková - česká reprezentantka ve střelbě.

Zina Hrdličková má střelbu v krvi. Dcera olympijského vítěze z Barcelony 1992 Petra Hrdličky se sportovní střelbě věnuje již od svých sedmi let. Vzduchovka ji však brzy omrzela a ve 12 letech pak sáhla po brokovnici. Trap byl jasnou volbou. „Brokovnice je akčnější než vzduchovka, to je jen střílení do papíru. Vlastně původně jsem vůbec střílet nechtěla, dělala jsem moderní gymnastiku. Ale skončila jsem na brocích,“ směje se mladá sportovkyně, o kterou se jako o českou reprezentantku stará její brněnský klub SKP Kometa a střelecký svaz.

Ve čtvrtém semestru také studuje program Speciální edukace bezpečnostních složek. A díky tomu si oblíbila i bojové sporty. „Studovala jsem na sportovním gymnáziu a vlastně nevěděla, kam dál. Program trenérství mě nelákal, ale pak mě zaujala náplň programu Speciální edukace bezpečnostních složek. A bylo to vynikající rozhodnutí, musím říct, že máme skvělý kolektiv, že jsme si všichni v ročníku sedli a jsem ráda, že tam chodím.“ Studium zvládá i jako reprezentantka naprosto bez problémů. Má nastavený individuální program, rozvrh pečlivě skládá tak, aby jí nekolidoval s tréninky a závody.

Trénuje pod vedením Radomíra Zaorala, v Brně pak na střelnici v Soběšicích. Stejně jako její tatínek nebo další olympijský vítěz David Kostelecký. A od obou Zina dostává cenné tréninkové a závodní rady. „Ty rady jsou k nezaplacení. Někdy to s taťkou trochu dře, protože já mám svůj názor a na mnoho věcí si chci přijít sama. Taťka vyhrál olympiádu v bavlněném žlutém tričku a v kostkovaných kraťasech. Je to třicet let zpět. Dnes máme kompresní trička a stejně tak, jak se vyvíjí oblečení, jde dopředu i technika střelby, kdy nad střelbou je potřeba víc přemýšlet,“ říká Zina. Za rok vystřílí 20 tisíc nábojů, čtyřikrát do týdne je na střelnici, dvakrát v posilovně. I ta ke střeleckému sportu patří.

Zina Hrdličková na střelnici v brněnských Soběšicích.

Závodní den Zina začíná snídaní, kterou za roky v soutěžích nazývá rituálem. Rohlíkem nebo toustem s marmeládou. Během závodu je pak jinak veselá a společenská dívka podle svých slov spíš samotář. „S nikým se moc nebavím, mám v uších sluchátka, pouštím si písničky a žiji si takový svůj život. Rozcvičím se a jdu střílet. Rozcvička ale není u nás střelců příliš intenzivní, spíš jde o protažení a vydýchání. O vysokou tepovku nestojíme, protože o tu se před závodem postará stres,“ směje se střelkyně.  

Sportovní úspěch, kterého si nejvíce cení, je sice už šest let starý, ale podle Ziny nezapomenutelný. „V roce 2019 jsem z mistrovství světa juniorů přivezla zlato a bronz. Bylo mi patnáct, a to se nečekalo. Ani já od sebe jsem to nečekala. A nejčerstvějším úspěchem jsou pak dvě zlaté z akademického mistrovství světa v Indii.“ Nyní se připravuje na mistrovství Evropy ve Francii a v jednom ze závodů před mistrovstvím plánuje střílet i na evropské střelnici. Aby si osahala prostředí. „První rok budu závodit v kategorii žen, tak je potřeba být nohama na zemi. Ale budu se snažit co nejlépe střílet, zkusit nastřílet osobní rekord a užít si sezonu,“ plánuje Zina. 

Zina Hrdličková na střelnici v brněnských Soběšicích.

To, že žádný sportovec nemá úspěch zaručený, je ve sportu dané. Sportovní střelci z České republiky ale patří na světě mezi špičku a fanoušci a sportovní funkcionáři na ně a jejich medaile spoléhají i na olympiádě. Co tedy stojí za úspěchem této sportovní disciplíny v českých podmínkách?  Zina Hrdličková považuje za nejlepší střelce Italy, pro které je střelba národním sportem. Důvod, proč Češi patří mezi špičku, zatím nezná. Ale také stále hledá způsob, jak ovlivnit svůj výkon, aby byl co nejlepší. „Střelba je hrozně nevyzpytatelná. Jeden den to jde. Druhý den můžu přijít na střelnici a vůbec to nejde a nevím, čím to ovlivnit. Ptala jsem se na to i Davida Kosteleckého, a ten mi řekl, že se na to snaží přijít už třicet let.“

Mimo střelnici přiznává, že miluje vaření a pečení. „A hlavně cukrařinu, tu beru jako možnost vyjádřit se, odreagovat se a odpočinout. Mám asi všechny kuchařky od Romana Vaňka, sleduji různé blogy, třeba víkendové pečení. Ráda dělám i věci z kynutého těsta a těší mě, že i doma můj koníček baví. Hlavně bráchu, u toho mám odběr zajištěný,“ konstatuje úspěšná střelkyně a studentka Masarykovy univerzity.

Hlavní novinky