Přejít na hlavní obsah

Zlatá medailistka akademických her zvládá skály i krasobruslení

Silvie Rajfová z fakulty sportovních studií vybojovala na Českých akademických hrách v Brně zlato v boulderingu.

Ilustrační foto: http://www.singingrock.cz/silvie-rajfova.

Šplhat zkoušela Rajfová už jako malá, má ale také novější koníček – patří do družstva synchronizovaného krasobruslení. V obou sportech prý platí, že dovednosti z jednoho se dají využít ve druhém.Jednu z prvních medailí na Českých akademických hrách, které se právě v Brně konají, vybojovala pro Masarykovu univerzitu Silvie Rajfová. A rovnou zlatou. Všechny své konkurentky, včetně spolužaček, které skončily na stříbrné a bronzové pozici, předčila na boulderingové stěně.

„Nebylo to jednoduché, sešla se velice dobrá konkurence. Třeba Kristýna Ondrová, která má nakonec druhé místo, je jedna z nejlepších lezkyň na skalách v Česku,“ uvedla Rajfová, která se ovšem sama také nemá za co stydět.

Je totiž účastnicí světového poháru v boulderingu, lezecké disciplíně, při níž se závodí bez lana na menších skalních útvarech nebo stěnách. Pro studentku fakulty sportovních studií Rajfovou to kromě účasti na výborně obsazených podnicích znamená i dost času stráveného na cestách.

„Hodně závodů je v Evropě, takže se tolik nenalétáme, ale cestuje se i do Ameriky a to už je náročnější,“ popsala sporotvkyně, jež dosáhla svého nejlepšího úspěchu ve světovém poháru na exotickém ostrově Réunion nedaleko Madagaskaru. Před pěti lety tam skončila třetí.

Pak se ovšem potýkala se zraněním ramene a až letos se cítí být natolik v pořádku, že může znovu plnohodnotně závodit. „Ještě před půl rokem jsem se o rameno bála, ale teď už trénuju bez problémů,“ podotkla 22letá lezkyně, u které by to, že má strach, možná nikdo nečekal. Rajfová je totiž zvyklá kromě boulderingových cest zdolávat skály i na laně a ve volném čase se věnuje také drytoolingu, při kterém se leze po ledu za pomoci cepínů a maček.

Ani to ovšem není všechno. Šplhat zkoušela Rajfová už jako malá, má ale také novější koníček – patří do družstva synchronizovaného krasobruslení. Ačkoliv mají oba sporty od sebe daleko, platí prý, že dovednosti z jednoho se dají využít ve druhém. „Jsem docela vysoká, a proto jsem mívala problémy s držením rovnováhy, v tom mi pohyb na ledě pomohl. A díky tomu, že mám ze skal sílu v rukách, udržím na ledě holky při zvedaných figurách,“ vysvětlila Rajfová.

Takových, co můžou držet ostatní, ovšem bývá menšina, takže vítězku z Českých akademických her nad hlavami partnerek na závodech a exhibicích neuvidíte. „To si užiju maximálně jednou za rok, když mi chtějí holky udělat radost k narozeninám,“ usmála se talentovaná sportovkyně.