Přejít na hlavní obsah

Jak na výživu při sportu? Chyby dělají i profesionálové

Běžní lidé často zbytečně sahají po doplňcích stravy, sportovci mají zase jiné problémy.

Mohl by to být začátek drobného vtipu: Víte, jaký je rozdíl mezi rekreačními sportovci a profesionály? Zatímco ti první ke zlepšení svých výkonů bez patřičných vědomostí ochotně sahají k doplňkům stravy, ti druzí se jim paradoxně vyhýbají. Obě skupiny toho ale o tom, jak může vhodná výživa výkonu pomoct, vědí málo.

Vyplývá to ze zkušeností Ivy Hrnčiříkové, která se spolu s kolegy z Katedry podpory zdraví Fakulty sportovních studií MU snaží dodávat sportovcům i laikům více informací. Jakými cestami je získávat, se řešilo mimo jiné na kulatém stolu, který se konal v polovině března. Odborníci totiž sledují znepokojující nepoměr. Na trhu sice roste počet firem a výrobků (takzvaných suplementů), které mají sportovcům pomáhat k lepším výkonům – povědomí, jak s nimi správně pracovat, se ale příliš nemění.

„Současná společnost nebere pohyb jako přirozenou součást dne. Když tedy lidé vyráží cvičit třeba do posilovny, mají pocit, že tělo vystavují ohromné zátěži, a proto mají tendence pomáhat si třeba energetickými nápoji nebo gely,“ nastiňuje Hrnčiříková. Investovat do doplňků kvůli občasné lekci spinningu nebo hodině a půl v posilovně je podle ní ale zbytečné. „Člověk je z principu uzpůsoben k pohybu. Při takových výkonech, kdy má dost času na regeneraci, standardně nic takového nepotřebuje.“

Jiná je situace u profesionálů, kde vidí Hrnčiříková závažnější nedostatky. Jejich příprava by se měla teoreticky skládat ze tří pilířů – tréninku, správné výživy a regenerace. To první zvládají bez problémů. O to větší slabiny jsou ale vidět ve zbývajících dvou kategoriích. „Asi 85 procent z nich neví, jak se stravovat,“ poukazuje specialistka.

Generační problém
Může za to mimo jiné fakt, že velká část generace starších trenérů nebyla zvyklá stravování a regeneraci věnovat pozornost. Hranice lidských možností už však podle mnohých posouvat příliš nejde, a pokud chtějí dnešní sportovci dosahovat lepších výsledků, dělat by to měli. Kvalitní regenerace a výživa umožní intenzivnější trénink nebo rychlejší odpočinek organismu.

Sezení sportovců s výživovým poradcem mívají podobný průběh. Většinou přichází v době, kdy má nějaký problém nebo cítí potřebu něco změnit. Se specialistou pak řeší, jak vypadal jeho jídelníček doteď, jaké byly jeho dopady na výsledky a co a jak je potřeba změnit.

Jaké jsou nejčastější chyby profesionálů? Podle Hrnčiříkové se opakují. Někdo bojuje s tím, že má v důsledku velkého výdeje energie tendenci ještě víc energie přijímat, jiný jí naopak málo. A většinou je příjem stravy špatně načasovaný.

Proto by se sportovci, kteří mají více než sedm tréninkových hodin týdně, měli raději poradit. Při vícefázových trénincích a nedostatku času na regeneraci už je načase uvažovat i o doplňcích. „Sportovec by měl před i po tréninku přijmout určité množství sacharidů a bílkovin, a to v určitém poměru. Když má tréninky dva, znamená to, že by měl teoreticky přijímat potravu velkou část své přestávky, což ale není dost dobře možné,“ naznačuje Iva Hrnčiříková, kde pak nastupuje využití potravinových doplňků.

Své o tom vědí například členové české biatlonové reprezentace, která patří k těm poučenějším. Specialisté z fakulty sportovních studií mají s různými sporty odlišné zkušenosti. Obecně totiž platí, že lépe se ve výživě orientují zástupci progresivních sportovních odvětví nebo těch, ve kterých není taková konkurence. „Informace se snažíme předávat i do kolektivních sportů, tam ale bojujeme se zakořeněnými konvencemi,“ říká opatrně Hrnčiříková. V pře-kladu to znamená, že ve fotbale a hokeji se předsudky vůči výživovým a regeneračním trendům vynořují nejčastěji. I kvůli tomu, že se kluby snaží šetřit.

Podle odborníků je to ale úspora na nesprávném místě. Už jen proto, že díky lepší orientaci v celé problematice se mohou lépe chránit před možným postihem za mnohdy nezáměrné užívání zakázaných látek. To bude od příštího roku ještě nebezpečnější. Zatímco teď znamená pro sportovce prokázaný doping zastavení činnosti na dva roky, brzy to budou čtyři a to ve většině případů znamená konec profesionální kariéry.

Výzkum účinků kofeinu

Specialisté v oboru sportovní výživy se snaží spolupracovat také se soukromými firmami a vést vlastní výzkumy. Posledních 24 měsíců například zkoumali vliv kofeinu na sportovní výkon. V tom, že má tato známá látka povzbuzující vliv, mají vědci jasno. Jak velký má ale účinek na profesionální sportovce? Právě to zkusili vědci z Masarykovy univerzity zjistit.

„Vliv doplňování stravy kofeinem byl potvrzen u skupiny výkonnostních i profesionálních sportovců. Statisticky významný rozdíl se ale objevil jen u těch výkonnostních,“ říká vedoucí vědeckého týmu Michal Kumstát. U vrcholových sportovců je tak zkrátka pořád důležitější trénink než použití doplňků stravy. „Mohou výkon podpořit, ale trénink nenahradí,“ dodává.

Ve zkoumání účinků kofeinu se na fakultě bude pokračovat. Zajímavé je to pro odborníky také z toho důvodu, že do roku 2004 byl kofein veden na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury. Nyní má status látky monitorované a sleduje se trend možného nadužívání mezi sportovci.