Sport

Když se objeví na tréninku prvoligových fotbalistů Zbrojovky Brno, mají někteří hráči chuť otočit se a jít domů. Odborný asistent na fakultě sportovních studií Jan Cacek se jim totiž stará o to, co má většina fotbalistů ráda nejméně – kondiční trénink. „Určitě mě nijak nezbožňují, jsou však i takoví, kteří se sami chodí ptát, co pro sebe můžou dělat. Ale celkově si myslím, že spolu vycházíme dobře,“ líčí se smíchem Cacek. Sám kdysi závodil v atletice. Od ní se dostal k trénování a také na univerzitu. Dnes k němu svoji fyzickou přípravu chodí konzultovat řada výborných českých sportovců.

Minimálně čtyřikrát týdně bere studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zuzana Šostková do ruky pušku a každou ranou se co nejvíc zkouší přiblížit středu terče. Když se o kousek zlepší, pak jde o zlepšení, které z dálky nemůže zpozorovat. Někoho by to posunování po drobných krůčcích nebavilo, ji ale rozhodně ne. O co víc ji ovšem sportovní střelba baví, o to méně si dovede představit, že by vystřelila mimo střelnici. „Sportovní střelba a ta skutečná jsou pro mě dvě naprosto neslučitelné věci,“ říká vítězka univerziády v Pekingu a čerstvá akademická mistryně republiky v disciplíně vzduchová puška 40 ran a sportovní malorážka 60 ran vleže.

O kulturistech se toho příliš dobrého neříká. „Nejsme zrovna inteligentní, celé dny jen pracujeme na tom, abychom měli ohromná těla. Co nezvládneme, doháníme dopingem, a večer vyvoláváme bitky na diskotékách,“ vyjmenoval nejčastější předsudky, které o sobě a kamarádech slýchá, student Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Jan Páleníček.

Kdyby se udělala anketa mezi českými sportovními kluby, co jim chybí k optimálnímu fungování, jen málokdo by nezmínil, že by potřeboval víc peněz. Finance v Česku postrádají velké a hodně navštěvované hokejové nebo fotbalové kluby. A co mají teprve říkat ty basketbalové nebo volejbalové.

Dvě bronzové medaile vybojovali posluchači Masarykovy univerzity na akademickém mistrovství republiky v inline maratonu. To se konalo v polovině srpna v rámci tradiční Brno Inline Grand Prix.

Přivezeme šest medailí. Taková prohlášení byla slyšet v létě před odletem české výpravy na evropský šampionát v atletice. Z těch šesti byla nakonec medaile jedna jediná a mluvilo se o tom, že Češi zklamali. S výjimkou osmistovkařky Lenky Masné, absolventky Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Ta dělala co mohla. Zlepšila si osobní rekord a v těžké konkurenci doběhla ve finále šestá. „I když jsem nedosáhla na medaili, vím, že jsem uspěla,“ cítila zadostiučinění Masná, které gratulovala i česká atletická legenda Jarmila Kratochvílová.

Dvě bronzové medaile vybojovali v polovině června na akademickém mistrovství republiky v cross country reprezentanti Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Radovan Kyjovský a Hana Hančíková. Zatímco pro Hančíkovou, českou reprezentantku v lyžařském orientačním běhu, to byl velký a nečekaný úspěch, Kyjovský pomýšlel i na lepší umístění.

Už na začátku tohoto akademického roku věděla brankářka prvoligových fotbalistek 1. FC Brno Jaroslava Lorencová, že toho na jeho konci nebude mít málo. Tušila, že skloubit končící fotbalovou sezonu s bakalářskými státnicemi na fakultě sportovních studií nebude jen tak. Nakonec toho musí stíhat ještě víc. Kvůli zranění spoluhráčky má velkou šanci dostat se na pozici reprezentační jedničky, a jen co udělá státnice, odlétá na kvalifikaci na mistrovství světa do Švédska. „Zranění spoluhráčky mě mrzí, ale za to, že dostanu šanci zahrát si, jsem moc ráda. Jen to mohlo přijít někdy jindy,“ říká studentka, která se věnuje sportu, jenž se u nás pro ženy pořád ještě úplně nevžil.

Téměř osm tisíc vytrvalců se začátkem května účastnilo Pražského mezinárodního maratonu. Minimálně čtyři přitom byli z Masarykovy univerzity. Čtveřice studentů ekonomicko-správní fakulty dala dohromady tým do jedné ze soutěžních kategorií, univerzitního běhu. I když se začali Tomáš Dostál, Tomáš Hudcovský, Josef Jalůvka a Zdeněk Steiner na náročný závod připravovat až koncem března, dosáhli úspěchu, který ani jeden nečekal. Mezi vysokoškolskými týmy skončili druzí, v celkovém počtu 321 štafet pak obsadili 38. místo. „Když si vezmu, jak impulzivní rozhodnutí to bylo, tak jsme s tím opravdu spokojení,“ říká jeden z univerzitních běžců Josef Jalůvka.

Kdyby hráli druhou ligu v hokeji, chodily by na jejich utkání možná stovky diváků. Něco takového však curlerům nehrozí. Byť i oni bojují o vítězství na ledu, jejich sport není v Česku ani zdaleka tak známý a oblíbený. Vadí jim to? „Ani ne, curlingu se věnujeme jako rekreačnímu sportu. Je to spíš životní styl. Někdo jezdí na dovolenou k moři, my na turnaje,“ říká s úsměvem Dominik Ženatý z týmu Rychlopalná košťata, jež před pár dny v Brně spolupořádal mistrovství republiky v curlingu smíšených družstev.

Baseball zná ze všech pozic, jaké si jen člověk dovede představit. Tomáš Červinka je hráč patnáctinásobných českých mistrů Draci Brno, v klubu působí i jako trenér mladších kadetů. K tomu je členem širšího kádru české reprezentace, a o baseballu psal dokonce i obě své závěrečné práce na fakultě sportovních studií. Přes všechny úspěchy Draků však ví, že jako úplný mistr se cítit nemůže. Česká extraliga se totiž třeba s americkou Major League Baseball nemůže rovnat.

Velký zážitek a velká nespokojenost s vlastním výkonem. To jsou dojmy, které v lyžařce Evě Skalníkové zůstanou z olympijských her ve Vancouveru, jichž se 25letá absolventka Fakulty sportovních studií a studentka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity zúčastnila jako jedna ze čtyř českých běžkařek. Na hry se dostala díky rozšíření nominace na poslední chvíli, ale v tom, aby prodala všechno, co v sobě má, jí zabránil zánět nosohltanu. Brala antibiotika, pár dnů strávila v karanténě. „Nevím, jak by to dopadlo, kdybych byla zdravá, ale z výkonů z Vancouveru jsem zklamaná,“ říká lyžařka, která skončila v olympijském závodě na 30 kilometrů klasicky na 48. pozici a se štafetou třináctá.