Přejít na hlavní obsah

Erasmu se bála, nakonec si ho protáhla

Kateřina Štolbová jela na Erasmus hlavně proto, aby se naučila anglicky. Studijní výjezdy si tam zamilovala.

Lublaň je úžasné město, které mi trošku připomíná Brno, taky je to taková velká vesnice. Okolo je krásná příroda a výhled na Alpy přímo z okna, píše Kateřina.

Angličtina jí na střední škole moc nešla, a když z ní s odřenýma ušima odmaturovala, myslela si, že už ji nikdy potřebovat nebude. Už od prváku na univerzitě ale začala studentka pedagogické fakulty Kateřina Štolbová uvažovat nad Erasmem a uvědomila si, že to bez jazyka nepůjde.

Nakonec se nenechala odradit a v září vyrazila na semestr do Lublaně. Jela hlavně proto, aby se naučila anglicky. Ze začátku to nebylo moc jednoduché, v hodinách měla problém s porozuměním a večery trávila nad učebnicí, aby ovládla nová slovíčka a gramatiku.

„Taky jsem se záměrně bavila jenom se zahraničními studenty, abych si co nejvíc procvičovala angličtinu. Teď, po semestru ve Slovinsku, musím říct, že mi Erasmus s angličtinou hodně pomohl. Už s ostatními nemusím komunikovat přes Google překladač,“ směje se studentka třetího ročníku speciální pedagogiky a výtvarné výchovy.

Lublaň? Druhé Brno
Že se jí v Lublani bude líbit, věděla hned první den, kdy přijela do města. „Je to úžasné město, které mi trošku připomíná Brno, taky je to taková velká vesnice. Okolo je krásná příroda a výhled na Alpy přímo z okna. Navíc všude je to kousek: do Itálie, Rakouska nebo Chorvatska. Ještě jsem nepotkala člověka, kterému by se tady nelíbilo,“ popisuje Kateřina.

Výuku měla třikrát týdně a ve škole trávila mnohem míň času než v Brně. „Měla jsem zapsané nejrůznější předměty, od vzdělávání v muzeu přes umění až po grafiku,“ říká studentka.

Nejzajímavější pro ni byl kurz Dancing Pedagogy, který se každý týden vyučoval v tělocvičně nebo venku v přírodě. „Co týden se nám střídali různí mezinárodní vyučující, kteří nám ukazovali, jak pomocí tance a různých pohybů vysvětlit dětem například fyzikální jevy – pamatují si díky tomu mnohem více. Zavedla bych takový předmět i u nás na školách.“

Po skončení magisterského studia by Kateřina ráda učila. „Vždycky jsem si říkala, že bych to nezvládla, ale čím víc obor studuju a v praxi dělám, tím víc mě to baví. Nejvíc mě těší, jak se děti posouvají a že já jsem ten, kdo jim v tom pomáhá.“

Studuje sice výtvarnou výchovu a speciální pedagogiku, ale v budoucnu by chtěla učit angličtinu. „Vím totiž, jak hrozně důležité je mít na ni dobrého učitele. Na střední jsme měli špatnou angličtinářku, která nám toho moc nepředala a ještě k tomu nás demotivovala. Na jejím místě bych spoustu věcí dělala jinak, aby to děti bavilo a aby se anglicky chtěly učit,“ vysvětluje svou motivaci.

Další cíl? Asie nebo Severní Amerika

Původně se Kateřina chtěla vracet zpátky do Česka už v lednu, nakonec se ale rozhodla svůj pobyt prodloužit ještě o semestr. „Zamilovala jsem si to tady a vůbec se mi zalíbilo cestování za studiem. Ještě jsem se ani nevrátila domů a už plánuju další pobyt. Možná ale spíš mimo Evropu, láká mě Asie nebo Severní Amerika,“ svěřuje se studentka.