Přejít na hlavní obsah

Kvalitní odpočinek je u studia polovina úspěchu

Důležitou součástí přípravy na zkoušku je i správný odpočinek. Jinak se toho moc nenaučíte.

Při učení totiž zapojujeme často hlavně naši levou hemisféru. Pro odpočinek je tedy vhodné zapojit tu pravou. Pustit si hudbu, zpívat. Ideální je nenáročná fyzická aktivita – protáhnout se, projít, proběhnout.

Zkouškové období je pro studenty skoro vždy dobou, kdy u nich převažuje pocit nestíhání. Snaha dostat do hlavy znalosti za celý semestr často vede k tomu, že si nenajdeme ani chvilku pro sebe. Proto vám tentokrát nechceme radit, jak se učit, ale jak odpočívat.

Tereza Juráková studuje lékařskou genetiku na přírodovědecké fakultě a studium ji hodně naplňuje. Když vidí za svou prací hmatatelné výsledky, je mu schopna obětovat velké množství času. „Občas vás zápal a nadšení ale přestanou pohánět a sežerou vás. Baví mě dělat věci. Baví mě učit se, sportovat, vyrábět dárky, povídat si s lidmi, no a taky pracovat v laboratoři. Nejsem schopná se rozhodnout, co z toho, co mě baví, nedělat,“ říká Tereza.

Je schopná dlouhou dobu fungovat úplně bez zastavení, ale sama vnímá, že jí nezbývá prostor pro odpočinek. „Zvládat hodně věcí neznamená zvládat je dobře,“ uvědomuje si studentka. „Odvyknete si odpočívat a už toho ani nejste schopni. Vaše tělo se odpočinku odmítá zúčastnit a vás čeká zamotaný kruh únavy, úzkosti a kofeinu. Kruhy pod očima a vztek na celý svět.“ Jak z tohoto začarovaného kruhu ven a co vůbec znamená odpočinek pro proces učení a další činnosti?

„Při učení je dobré zohlednit kromě odpočinku i další věci – schopnost koncentrace pozornosti, která může být individuální, a také je pro ni charakteristické, že se v čase mění, kolísá,“ vysvětluje psycholožka Jana Zouharová z Poradenského centra MU, podle níž má během dne každý své vlastní časové úseky, kdy se mu učí lépe a kdy hůře.

„Takovým nejznámějším rozdělením je asi „ranní“ a „večerní“ typ, tedy ranní ptáčata a sovy. Nikdo z nás není výkonný na 100 procent celý den, každý máme svoji denní křivku výkonnosti a tu je dobré zohledňovat při plánování učiva i obecně v rámci režimu dne,“ dodává.

Podle křivky výkonnosti v určitých denních dobách se pak dá určit, jak dlouho se dokážeme na učení plně soustředit, většinou je to 15 až 25 minut. „Fáze plného soustředění může být delší, když je křivka naší výkonnosti na vrcholu. Jsme-li unavení, učíme se už delší dobu, zkracuje se,“ popisuje terapeutka s tím, že po době plného soustředění je nutné si alespoň pět minut odpočinout.

Při odpočívání skutečně vypněte

Důležité ovšem je, aby si náš mozek všimnul, že odpočíváme – musí tedy nastat nějaká změna. „Pokud při učení sedím u počítače a koukám do monitoru, pro mozek není pauza a odpočinek, když dál sedím u počítače a koukám dál do monitoru, jen na jiné věci,“ udává Zouharová.

Při učení totiž zapojujeme často hlavně naši levou hemisféru. Pro odpočinek je tedy vhodné zapojit tu pravou. „Pustit si hudbu, zpívat. Ideální je nenáročná fyzická aktivita – protáhnout se, projít, proběhnout.“ Pokud budeme fáze soustředění se a odpočinku pravidelně střídat, vydržíme se učit déle.

Odpočinek je obecně při učení velmi podstatný pro udržení výkonnosti a schopnosti soustředění se a pomáhá odstranit únavu. „Unavený mozek nedokáže pracovat s maximální výkonností a nedostatek spánku nebo odpočinku snižuje naši bdělost a soustředění,“ vysvětluje Zouharová. Spánek je podle ní navíc podstatný i pro samotný proces ukládání znalostí.

„Velká část z procesů konsolidace nových poznatků probíhá v mozku právě při kvalitním spánku. Lépe se nám také učí, když se cítíme dobře, než když jsme unavení nebo ve stresu.“ Z toho plyne, že nedostatek spánku a odpočinku má negativní důsledky: Více zapomínáme, děláme chyby. Myslet si, že se zvládnu naučit na jeden zátah vše podstatné, je chyba.

„Chybí-li nám spánek či odpočinek, býváme kromě výše uvedeného také podráždění, obecně je nedostatek spánku a celkově nevhodná životospráva pro tělo zátěž, která je z dlouhodobého hlediska škodlivá,“ pokračuje terapeutka.

Stresová reakce způsobená stresovými hormony nadměrně aktivuje sympatikus – nervy, jejichž funkce nepodléhá zcela naší vůli – což vede k různým zdravotním obtížím. „Od migrén, spasmů a bolestí zad – typicky třeba napětí v šíji nebo bedrech – k obezitě nebo i dalším psychosomatickým onemocněním,“ vyjmenovává Zouharová.

Spánek by tedy měl být dostatečný a pravidelný – to je základem pro fungování našeho těla, tedy i mozku a tím pádem i schopnosti koncentrace, myšlení a zapamatování si učiva. „Potřeba spánku a odpočinku je u každého různá, obvykle se uvádí asi osm hodin spánku denně. U obou – spánku i odpočinku – pak hodně záleží také na tom, jak jsou kvalitní,“ tvrdí psycholožka.

Když během zkouškového období nedodržujeme základní pravidla a neodpočíváme, může se pro nás stát noční můrou, z níž se můžeme vzpamatovávat i nějaký čas po jeho skončení. Když si ale odpočinek dopřejeme a nesnažíme se zkouškové vnímat nutně jako stresové období, může pro nás mít v lecčem pozitivní přínos.

Jako třeba u Romana Matulíka z kabinetu informačních studií a knihovnictví: „Zkouškové je pro mě taková poloviční dovolená. Je to pro mě hlavně období, kdy jsem opravdu v klidu a nemusím se moc stresovat. Mám více času věnovat se jak studiu, tak svým volnočasovým aktivitám, ale zvládám u toho i brigádu. Je to určitě doba, na kterou se vždycky těším.“

Hlavní novinky