Přejít na hlavní obsah

Jakých je 10 nej Masarykovy univerzity?

Čím je výjimečná Masarykova univerzita současnosti? Vybrat jen deset věcí je těžké, přesto jsme se o to pokusili.

Přemýšlíte, jestli jít studovat na MUNI? U příležitosti 100. výročí založení školy jsme zkusili dát dohromady několik výjimečných věcí, na které na ní můžete jako studenti narazit, nebo se dokonce stát jejich součástí.

Univerzitní kampus Bohunice

Je to už 15 let, co se začal stavět, a místo, kde dnes stojí, se za tu dobu změnilo k nepoznání. Z okrajové městské části se stalo pulzující místo, kam denně míří tisíce lidí, a to nejen studentů a pedagogů. Univerzitní kampus v brněnské části Bohunice patří mezi největší projekty rozvíjející univerzitní zázemí ve střední Evropě – jeho výstavba přišla na více než pět miliard korun.

Kampus se postupně stal domovem pro tři fakulty. Lékařská fakulta se do něj přesunula v podstatě celá, a těží tak z blízkosti k Fakultní nemocnici Brno. Přírodovědecká fakulta do Bohunic přemístila progresivní biologické obory, které v historických prostorách v centru města neměly možnost se dál rozrůstat. A fakulta sportovních studií po letech v provizoriu získala areál s řadou sportovišť včetně víceúčelové haly. Kolem kampusu je dnes úplně nová městská čtvrť a její rozvoj ještě zdaleka neskončil.

CEITEC

Součástí bohunického kampusu jsou i pavilony Středoevropského technologického institutu CEITEC, který vznikl jako společný projekt několika brněnských výzkumných institucí a vysokých škol v čele s Masarykovou univerzitou. Cílem bylo vybudovat mezioborový výzkumný ústav, který bude mít skutečnou ambici konkurovat těm nejlepším evropským i světovým vědeckým týmům v oblasti věd o živé a neživé přírodě.

CEITEC tvoří sedm výzkumných center, přičemž pět z nich sídlí na Masarykově univerzitě. Odborníci hledají například cesty, jak diagnostikovat a léčit některé typy nádorových onemocnění, nebo zkoumají funkce mozku. Týmy soustředěné v institutu CEITEC dnes už skutečně patří k české i mezinárodní vědecké špičce.

Kybernetický polygon

Nejen přírodními a lékařskými vědami živa je Masarykova univerzita. Fakulta informatiky a ústav výpočetní techniky provozují v centru Brna takzvaný Kybernetický polygon. Jde o zařízení zaměřené na výzkum v oblasti kyberbezpečnosti a také výcvik pro boj s hrozbami pro bezpečnost takzvaných kritických informačních infrastruktur, tedy například počítačových sítí nezbytných pro fungování státu.

Školit se a nacvičovat různé scénáře, jako je třeba napadení elektrárny hackery, sem jezdí odborníci z Národního bezpečnostního úřadu i organizací, jako je třeba NATO.

Univerzitní kino Scala

Velkému jednosálovému kinu v centru Brna hrozil před lety zánik, díky iniciativě Masarykovy univerzity a spojení se společností Aeropolis se mu ale podařilo vdechnout nový život. Skomírající kulturní prostor se stal místem, kde se dnes denně promítá několik představení, konají se filmové festivaly a také akce Masarykovy univerzity od společenských setkání až po odborné konference a výuku vybraných předmětů.

Scala se pravidelně umisťuje vysoko v žebříčcích nejnavštěvovanějších jednosálových kin v Česku, studenti filozofické fakulty v něm každý semestr v rámci výuky připravují tematické filmové cykly a kulturní život v Brně si už bez Scaly zkrátka lze jen obtížně představit.

Teiresiás

Být institucí otevřenou všem bez rozdílu je dlouhodobým cílem Masarykovy univerzity, s jehož naplňováním pomáhá Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky neboli Teiresiás. Název odkazuje na bájného řeckého věštce, který byl slepý, středisko však pomáhá nejen vysokoškolákům se zrakovým postižením, ale všem, kteří mají problém s některým ze smyslů, pohybové omezení nebo třeba poruchu učení.

Pracovníci Teiresiásu se snaží přizpůsobovat výuku a učební pomůcky tak, aby se z nich koncoví uživatelé dozvěděli stejné množství informací jako běžní studenti. Nejde ale o snižování obtížnosti, jen o vyrovnávání podmínek tak, aby měli lidé s handicapem stejnou šanci obstát jako ti bez něho.

Mendel Lectures a Seminar Series

Prestižní cyklus přednášek z oblasti buněčné a molekulární biologie a genetiky pod názvem Mendel Lectures hostí Masarykova univerzita už patnáct let. Za tu dobu se v něm vystřídaly desítky světových vědců včetně několika nositelů Nobelovy ceny. Co je sem láká? Především je to možnost přednášet studentům Masarykovy univerzity v Augustiniánském opatství. Přímo tady totiž působil zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel a dnes zde sídlí Mendelovo muzeum provozované univerzitou.

V posledních letech se série přednášek, do nichž jsou zváni špičkoví zahraniční i tuzemští vědci, dále rozšiřuje. Pod hlavičkou Masaryk University Seminar Series tak fungují již tři větve zahrnující i humanitní a matematické disciplíny.

Polární stanice v Antarktidě

Polární oblasti zajímají vědce z Masarykovy univerzity už několik desetiletí, v roce 1999 však přišli s nápadem vybudovat vlastní vědeckou stanici v Antarktidě. Od roku 2006 stojí na ostrově Jamese Rosse stanice Johanna Gregora Mendela, na niž každým rokem míří vědecké expedice z univerzity i dalších českých a zahraničních institucí. Výzkumníci už na nejjižnějším kontinentu zaznamenali několik zajímavých objevů týkajících se nových organismů nebo změn klimatu. Zavedli také značku Testováno v Antarktidě – pro rmy zkoušejí odolnost jejich výrobků v drsném antarktickém prostředí. Teď navíc plánují další rozšíření činnosti.

Na přelomu loňského a letošního roku vyrazily do Antarktidy hned dvě expedice, vedle té klasické ještě jedna, jejímž cílem je Nelsonův ostrov, jenž je součástí Jižních Shetland. Odborníci tam budou zjišťovat možnosti rekonstrukce bývalé základny Eco Nelson (nově Czeco Nelson), kterou na ostrově před 31 lety zřídil cestovatel Jaroslav Pavlíček. V budoucnu by mohla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a také jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.

Výukové centrum Bioskop

Pět let oslavilo v loňském roce vědecké výukové centrum Bioskop, které založila Masarykova univerzita, aby pomohla přitáhnout děti a mladé lidi ke studiu přírodovědných oborů. Centrum původně nabízelo žákům základních a středních škol šest kurzů z oblasti biologie a chemie, dnes si mohou školy, studenti i veřejnost vybírat ze 41 tematických hodin, které se věnují třeba i genetice nebo paleontologii. Vedle standardních kurzů centrum pořádá i kroužky nebo letní školy.

Během pěti let fungování prošlo programy Bioskopu asi 13 tisíc účastníků a lektoři centra už uspořádali téměř sedm set kurzů. V roli žáků i lektorů se kurzů Bioskopu zúčastnila řada talentovaných studentů, kteří uspěli v celostátních kolech středoškolské odborné činnosti i v mezinárodních vědeckých soutěžích. Třeba Kateřina Kudličková, která se svou prací zaměřenou na výzkum leukémie vyhrála jednu z kategorií soutěže České hlavičky.

Archeologický výzkum na Pohansku

Už 60 let zkoumají archeologové z filozofické fakulty velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavi. Terénní výzkum začal v těchto místech v roce 1958 František Kalousek, který předpovídal, že je na místě práce na 130 let. Lokalita byla svou rozlohou a zalidněním srovnatelná se západoevropskými centry, jako bylo Řezno, a obecně se soudí, že v období od 6. do poloviny 10. století mohlo v okolí žít až několik tisíc obyvatel. První práce v 60. letech se věnovaly především vnitřnímu hradisku obehnanému dvoukilometrovou hradbou, kde se našly zbytky kostela a bohaté pohřebiště.

Mezi významné objevy posledních let pak patří pozůstatky církevních staveb nebo hrob bojovníka s mečem. Současný vedoucí výzkumu Jiří Macháček říká, že ani těch 130 let na výzkum možná stačit nebude. Jak přicházejí nové a dokonalejší metody, vědci zkoumají lokalitu důkladněji, zároveň však i o něco pomaleji. A na některá místa se dokonce vrací opakovaně.

Informační systém MU

Kdo studoval nebo pracoval na Masarykově univerzitě v posledních 20 letech, určitě potvrdí, že IS ke škole patří jako nic jiného. Člověk v něm udělá první krůčky už jako uchazeč o studium a nakonec v něm i pomyslně uzavírá své studium odevzdáním diplomky a zkontrolováním známek za státnice. Vracet se do něj ale může i jako absolvent a samozřejmě také jako pedagog. Za léta existence získala univerzitní technologie řadu cen a kromě Masarykovy univerzity ji využívá i několik dalších vysokých škol.

Dnes je její součástí celá řada aplikací pro vzdálenou správu studia, díky kterým vysokoškoláci i jejich učitelé tráví méně času ve frontách nebo administrativní prací. Tým z fakulty informatiky, který za ISem stojí, vytvořil také systém na odhalování plagiátů známý jako Theses. Díky němu je stále jednodušší odhalovat nedovolené opisování v diplomových a dalších pracích.