Přejít na hlavní obsah

Kdo se bojí Velkého zlého Ruska? Doktorand zkoumal vnímání země v Česku

Jonáš Syrovátka z katedry politologie se zapojil do mezinárodního výzkumu postojů k Rusku ve střední Evropě.

Na téma fake news a snahu Ruska ovlivňovat dění v evropských zemích posledních letech upozorňují nejen komunikační experti a odborníci na mezinárodní vztahy, ale varuje před nimi také Bezpečnostní informační služba České republiky. Věnuje se jim i doktorand na Fakultě sociálních studií MU Jonáš Syrovátka, který se zaměřuje na výzkum dezinformací v souvislosti s volbami a politikou.

Vedle doktorského studia pracuje Syrovátka i ve think-tanku Prague Security Studies Institute, kde analyzuje takzvané kvazimediální platformy, mezi které patří webové stránky často pracující s dezinformacemi, jako je Aeronet. Jako člen mezinárodního týmu se v poslední době podílel také na unikátním výzkum vnímání Ruska mezi středoevropany.

V pražském institutu je programovým manažerem, a vede tak tým, který se zabývá především obsahovou analýzou různých mediálních sdělení. S kolegy provedl sérii výzkumů s názvem České volby v éře dezinformací, při níž odhalili třeba to, že kauza Lithium, která se stala součástí politického boje před parlamentními volbami, měla původ na webu Aeronet. V poslední době zkoumal Syrovátka také to, jak se v médiích píše o Severoatlantické alianci nebo šíření dezinformací týkajících se vakcín.

„Protože se ve svém studiu dlouhodobě zabývám Ruskem, stal jsem se také součástí mezinárodního týmu, který zkoumal názory obyvatel středoevropských zemí na Rusko. Ve výzkumném týmu, vedeném odborníky z Maďarského think-tanku Political Capital, jsme se rozhodli přistoupit k problematice inovátorským způsobem,“ prozrazuje doktorand.

Běžně vědci zkoumají buď samotné vysílače proruských dezinformací, tedy weby, jako je třeba Sputnik, a to, zda je ruská propaganda v českém prostoru přítomná. Případně se provádějí výzkumy veřejného mínění, které se na názory na Rusko vyptávají.

Tentokrát se však výzkumníci rozhodli prozkoumat více než milion internetových konverzací z let 2016–2018 a vytvořit tak obrázek toho, jaké postoje lidé vůči Rusku zastávají a zda tedy má ruská propaganda a její dezinformační snahy vliv na vnímání této země. Vznikla studie nazvaná: Větší než život - Kdo se bojí Velkého zlého Ruska? (Larger than life - Who is afraid of the Big Bad Russia) zaměřená na Česko, Slovensko a Maďarsko.

„V České republice se ukázalo, že výrazně převládá negativní vnímání této země. Názory lidí na Ruskou federaci jsou také výrazně propojeny s domácí politikou, především s vystupováním prezidenta Zemana. Často se objevuje až určitá démonizace, kdy si někteří lidé myslí, že za vše mohou Rusové,“ popisuje výzkumník.

Rusko bylo mezi lidmi v internetových konverzacích nejčastěji kritizováno za ambici destabilizovat západní demokracie nebo bylo označováno jako agresivní země, která vyvolává konflikty. Obecně Češi často Rusko vnímají jako kulturně, ekonomicky a sociálně zaostalou zemi, paradoxně však mají podle závěru výzkumu neadekvátní představu o rizicích ze strany Ruska. To může pro tuto zemi při její expanzivní politice představovat výhodu – vyvolává totiž strach ze svých zveličených kapacit.

„V tomto kontextu je problém, že v České republice panuje značná nejistota ohledně vlastní identity. Lidé se často necítí být součástí ani Východu ani Západu, takže i když ruská propaganda má u nás omezené pole působnosti, může využívat slabin v podobě slabé identifikace se západními institucemi. S tím je potřeba začít něco dělat,“ varuje Syrovátka s tím, že se s kolegy snaží s výsledky svých výzkumů aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Rozsáhle o výzkumu informoval například Deník N. Sám Syrovátka publikuje komentáře na svém blogu.

Hlavní novinky