Přejít na hlavní obsah

Stáž v irském národním parku jako digitální detox

Nikola Šťastná po absolvování environmentalistiky vyrazila na půlroční absolventskou stáž do irského národního parku Killarney.

„Život tam byl hrozně jednoduchý, pořád jsme byli v přírodě, věčně bez signálu a internetu. Lepší digitální detox bych těžko hledala.“ Říká o své stáži Nikola Šťastná.

Už před státnicemi měla jako studentka Fakulty sociálních studií MU možnost pokračovat v práci v Národním parku Šumava, kde byla původně na praxi. Nakonec se ale rozhodla, že by ještě ráda získala zahraniční zkušenost v oboru a přes Erasmus+ vyrazila na půlroční absolventskou stáž do národního parku Killarney.

V národním parku, který se rozprostírá na jihozápadě Irska na ploše 10 tisíc hektarů, Nikola částečně pracovala v terénu na projektu zabývajícím se ochranou přirozené vegetace a částečně pracovala pro vzdělávací středisko.

„Velkou část stáže jsem strávila v terénu. Když nepršelo, spolu s ostatními dobrovolníky a strážcem národního parku jsme vyráželi na celý den do přírody, třeba stopovat jeleny nebo likvidovat rododendrony – keře dorůstající i sedmi metrů. Rododendrony jsou sice hrozně fotogenické a turisté je milují, ale v Irsku jsou velkým problémem. Po celé krajině se šíří neuvěřitelnou rychlostí a zabíjí všechno, co roste pod nimi. Místní strážci dokonce přestávají věřit, že se jim někdy podaří se jich zbavit,“ popisuje Nikola.

Kromě toho Nikola pracovala ve vzdělávacím centru, kam se jezdí vzdělávat především skauti z celého Irska nebo dětské tábory. Právě tato práce byla pro Nikolu jedním z hlavních důvodů, proč chtěla jet do Irska na stáž – v šumavském národním parku se totiž chtěla víc orientovat na práci zaměřující se na vzdělávání dětských kolektivů. I když má vystudovanou střední pedagogickou školu a více než 11 let se podílí na vedení skautských skupin, potřebovala praxi na obdobné pozici.

„Bylo skvělé sledovat, jak Irové spoustu věcí dělají jinak. Výuka byla velmi praktická a učitelé byli do své práce zapálení. Chodili jsme s dětmi do přírody a povídali jsme si o nejrůznějších zvířatech a rostlinách, hráli jsme s nimi hry a na nočních procházkách jsme pozorovali netopýry,“ vysvětluje absolventka fakulty sociálních studií.

Kromě toho ale Nikola na stáži získala příležitost točit a stříhat videa pro národní park. Díky tomu se pak zapojila do výzkumu jednoho ze strážců parku pocházejícího z Austrálie. „Sean zkoumal vodní vegetaci v největším jezeře v národním parku. Z jeho sesbíraných materiálů jsem sestříhala hodinové video a zároveň jsem měla určit, jaké rostliny jsou na záběrech, což bylo časově velmi náročné, ale hodně jsem se toho naučila. Také jsem se zúčastnila výzkumu, v němž jsme monitorovali výskyt vodního ptactva a zakreslovali jsme údaje do mapy.“

I když půlroční stáž v irském národním parku byla pro Nikolu náročná zejména kvůli chladnému a deštivému počasí, jen s těžkým srdcem se s Irskem loučila. „Život tam byl hrozně jednoduchý, pořád jsme byli v přírodě, věčně bez signálu a internetu. Lepší digitální detox bych těžko hledala. Celkem nás tam bylo osm dobrovolníků z celé Evropy, byli jsme skvělá parta, neustále jsme byli spolu, hráli hry a ve volném čase cestovali. Láká mě vrátit se tam zpátky, tak uvidíme,“ hodnotí Nikola, která momentálně bydlí v německém Freiburgu, kam se odstěhovala za svou láskou.

Hlavní novinky