Přejít na hlavní obsah

Jen to, co je pro tebe opravdu důležité, můžeš dělat dobře

Pociťovat nejistotu při výběru oboru je naprosto běžné. Studentka Tereza Malá z Přírodovědecké fakulty MU v článku popisuje, co jí pomohlo při rozhodování a co bylo její největší motivací při volbě studijního programu.

Studentka Přírodovědecké fakulty MU Tereza Malá.

Vybrat si životní směr, cestu, zaměření a v konečném důsledku i budoucí povolání, a to hned po maturitě? To pro mě vůbec nebyla lehká myšlenka a troufám si říct, že to máš možná podobně. Nejenže jsem já osobně hodně tápala, navíc jsem ale ani neměla pocit, že bych vynikala v něčem natolik, že by právě TO měl být můj studijní obor a jednou moje profese.

Dnes se na vnitřní nejistotu, kterou jsem zažívala při volbě své „budoucnosti“, můžu jakožto studentka přírodovědecké fakulty podívat s odstupem a říct, že při rozhodování záleží hlavně na dvou věcech. Tedy vlastně na jedné hodně… A na druhé tak trochu.

Začněme tedy tím faktorem, na kterém záleží „tak trochu“, a to jsou vlohy. Jsem toho názoru, že vlohy při výběru oboru přirozeně hrají, a asi by i měly hrát, nějakou roli. Chci tím říct, že budoucnost herečky s vystudovanou DAMU by mi přišla moc krásná, nebýt toho, že neumím ani skrýt svou nervozitu před zkouškou. Proto vím, že zrovna herecká kariéra patří jiným.

První otázka je tedy: Co ti jde? Odpověď na tuto otázku ti určitě do budoucna poslouží, nenech se jí ale ovlivnit příliš moc. Jedna věc je talent, druhá je ale píle a tvrdá práce, a za sebe můžu říct, že to druhé je to hlavní. Nikdo z nás se sám od sebe nestane velkým vědcem, sportovcem, lékařem, nebo spisovatelem. Nepodceňuj ale při výběru své vlohy, věř v ně a oni ti pomůžou s tou těžkou prací okolo.

A teď ta vůbec nejdůležitější otázka: V čem vidíš smysl? Já jsem možná ze začátku přesně nevěděla, jaká je moje vysněná kariéra, zato jsem ale věděla, že mě to vždy táhlo k přírodě, do hor, do lesa, prostě ven. A čím víc času jsem v přírodě trávila, tím víc ve mně rostlo moje zapálení, zároveň ale rostly i obavy.

Ty se objevovaly, když jsem si dávno před započetím studia geologie všimla na výletě ve Švýcarsku značek ukazujících zmenšující se rozlohu horských ledovců. Objevovaly se, kdykoli jsem slyšela o dalším hurikánu, tsunami, oteplování a o dalším úbytku populací ohrožených druhů. A došlo mi, že chci světu kolem nás a změnám, kterými prochází, porozumět.

Porozumět a snad, možná, i přispět k pozitivním změnám. A tak jsem teď tady na Přírodovědecké fakultě a studuji geologii, obor, díky kterému vidím svět kolem sebe jinýma očima. Dívám se do minulosti naší planety, abych pochopila procesy, na jejichž základě fungoval, a funguje i dnes, celý přírodní systém. Snažím se přispět k objasnění podmínek, které mohou vést k přírodním katastrofám a vymíráním, a ačkoli věda nikdy nepřináší absolutní odpovědi, věřím, že moje práce minimálně pomůže lidem se zamyslet.

A tak se tě na závěr znovu ptám: Existuje pro tebe něco, k čemu máš odjakživa vztah? Něco, čemu chceš rozumět do větší hloubky? Nemusíš mít zrovna „talent“ a nemusíš si ani stoprocentně věřit. Volba oboru je velký krok do neznáma a obavy a pochybnosti jsme ve chvíli takové volby měli snad všichni. Stačí mít ale mít dobrý důvod a silnou motivaci. Právě díky nim dokážeš měnit svět a dosahovat velkých výsledků. 

Hlavní novinky