Po střední škole jsem vůbec nevěděl, co dál. V posledním ročníku jsem teprve začal přemýšlet, jestli a na jakou vysokou školu půjdu studovat. Vzhledem k tomu, že mi už v té době přišlo profesionální hasičství či záchranářství sympatické, podal jsem si přihlášku právě na Zdravotnické záchranářství na Masarykově univerzitě.
Velmi brzy jsem ale poznal, že se v programu budu muset učit ohromné množství nových věcí, se kterými jsem se na učňáku nikdy nesetkal. Vzhledem k tomu, že nejsem vůbec studijní typ, tahle charakteristika programu se mi nezamlouvala. Na přijímačky jsem se proto nakonec ani nedostavil.
Pak mi kamarádka řekla o možnosti studia Speciální edukace bezpečnostních složek (SEBS) v programu Tělesná výchova a sport na fakultě sportovních studií. V oboru jsem našel to, co jsem hledal, a hned jsem měl jasno, že ho chci studovat.
Proč být hasičem?
Mým cílem je stát se profesionálním hasičem. Tato práce mne vždy fascinovala, navíc se okolo ohně pohybuji už od útlého věku. Vím, jak se chová, co dokáže, ohně se tak vůbec nebojím.
Navíc žádný výjezd není stejný, přináší nové výzvy a náplní této profese je pomoc druhým. Celou vysokou školu od začátku beru jako prodloužení mládí, kdy kromě rozšíření vědomostí a fyzické přípravy mohu získat i mnoho nových přátel. Vůbec jsem ale netušil, že mi studium SEBS přinese mnohem víc. A to utvrzení v přesvědčení, že profesi hasiče opravdu chci dělat.
Studium na fakultě sportovních studií
Myslím, že nejpřínosnější v rámci programu pro mě jsou předměty se zaměřením na anatomii. Poznání těla a jeho fungování z pohledu anatomie je velice obohacující a oceňuji i praktické předměty, jako jsou gymnastika, sebeobrana, zápas, plavání a různorodé kurzy. Velká část studia je kromě toho věnována schopnosti fungovat v nejrůznějších situacích, což považuji za dobrou přípravu pro své budoucí povolání.
Máme také několik předmětů určených jen pro SEBS jako box, zápas, judo, karate, aikido a sebeobrana. Učíme se porozumět a správně používat tato bojová umění a sporty. Co mě nejvíce překvapilo na specializaci SEBS, bylo zjištění, že to není převážně mužský obor, ale jsme ve třídě poměrně vyrovnaní v počtu mužů a žen.
Sice jsem neabsolvoval během studia žádné praxe nebo stáže související s hasičským záchranným sborem, měl jsem ale možnost zúčastnit se výcvikové akce na záchranu rukojmích prováděné hned třemi bezpečnostními jednotkami, což bylo velice zajímavé a přínosné.
Spolek FUKS
Kromě studia se aktivně angažuji i v činnosti spolku Fakultní uskupení kreativních studentů (FUKS), do kterého jsem se přidal na začátku druhého ročníku. Naším cílem je propojovat aktivní studenty napříč ročníky, studijními programy, ale také fakultami prostřednictvím sportu. Chceme, aby si studenti užili vysokoškolské roky naplno, měli možnost navázat nová přátelství a kromě titulu odcházeli s nezapomenutelnými zážitky. Zároveň studenti mohou získat cenné zkušenosti do dalšího studia či pracovního života.
Kovářství jako životní vášeň
Už jako malý kluk jsem ve filmech obdivoval kovářské řemeslo a možnost doslova ze šrotu vytvořit něco krásného a funkčního mě fascinovala. Takže ten kutil, který ve mně je, odjakživa věděl, že umělecká kovařina je právě to, co chce dělat. Byl to můj sen. Kovařině jsem se začal věnovat na střední škole v Moravském Krumlově, takže to už je devět let, co mě tento koníček doprovází.
Sport a osobní rozvoj
Nejraději trávím svůj volný čas s přáteli, v přírodě, sportem, u filmů, poslechem hudby, hrami, vyráběním čehokoliv jak v dílně, na zahradě nebo v kuchyni, prostě zkoumáním věcí, které mě zrovna zaujmou.
Nikdy jsem nehledal ve sportu soutěžní aspekt, vždy jsem jej dělal pro zábavu. Nicméně právě zábava mě dovedla se dvěma kamarády k neobvyklému sportu a stali jsme se, společně s další kolegyní z FUKSu, akademickými vicemistry České republiky ve sportovním cheerleadingu. Byla to opravdu zábava a přesně pro tyto okamžiky rád zkouším nové věci.
Své studium na fakultě sportovních studií považuji za jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Co byste měli vědět ještě před přihlášením, je snad jen to, že občas to může být velmi náročné, ale vždy se to dá zvládnout.
Jděte si za svým snem a nebojte se zkoušet nové věci, ať už jde o hlouposti nebo o podstatně vážnější záležitosti. Důležité je si to i užít.
