Biologie a chemie mě začaly bavit už na gymnáziu. Měla jsem výbornou učitelku, která ve mně probudila zájem o živou přírodu. Poté mě začalo přitahovat vše, co se týkalo hmoty, látek a jejich reakcí. Na střední škole jsem se pravidelně účastnila biologických a chemických soutěží, ale to mi nestačilo, tak jsem v rámci středoškolské odborné činnosti navštívila Ústav experimentální biologie a absolvovala korespondenční semináře. Později jsem chodila do kroužků pro mládež, které nabízelo vědecké výukové centrum Bioskop Masarykovy univerzity. Navštěvovala jsem DNA klub a Chemický klub, které dodnes existují. Díky semináři Výbuch, který měl víkendová a letní soustředění, jsem se poprvé ocitla v laboratořích RECETOXU.
Když jsem se na konci střední školy rozhodovala, co chci studovat, zvažovala jsem molekulární biologii. Nakonec jsem na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity objevila program Životní prostředí a zdraví, který propojuje chemii, biologii, biomedicínu a zabývá se také environmentálními problémy, což přesně splnilo moje očekávání.
Od laboratoře po světovou soutěž iGEM
Na začátku studia jsem si našla stáž ve výzkumné skupině v centru RECETOX a tamější prostředí si velmi oblíbila. Věnuji se výzkumu látek, které narušují náš hormonální systém. Ve své bakalářské práci jsem optimalizovala metodu, pomocí které dokážeme tyto endokrinní disruptory separovat například ze vzorku vody. Analytickým chemikům se tak lépe zjišťuje složení směsí nacházejících se v životním prostředí a mohou snáze odhalit, které chemické sloučeniny mají potenciál hormonální systém narušit. Líbí se mi, že je přístup vyučujících v RECETOXU přátelský a člověk je může bez obav požádat o radu a pomoc.
S kolegyněmi a kolegy z biochemie, molekulární biologie a životního prostředí z Masarykovy univerzity jsem součástí týmu iGEM Brno, který se letos účastní celosvětového klání iGEM Competition. Do největší soutěže v syntetické biologii jsme se přihlásili s projektem, který má pomoci řešit neefektivní nakládání s dusíkatými hnojivy. Konkrétně se zabýváme pěstováním a genetickou modifikací nejmenší kvetoucí rostliny na světě – okřehku neboli žabince. V týmu se potkávám s lidmi z různých oborů a škol, mimo jiné s technology z Vysokého učení technického v Brně, kteří pracují na výrobě většího přístroje pro kultivaci okřehku.
Lektorkou v Bioskopu a na letní škole RECETOXU
Ve vědeckém výukovém centru Bioskop, které mě na střední škole formovalo, jsem začala působit hned po nástupu na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Při popularizaci vědy se jako lektorka setkávám s dětmi od šesti let, kterým mám možnost ukázat praktickou stránku biologie a chemie. S mladšími dětmi musíme mít program postavený tak, aby si mohly hrát a experimentovat. Kurzy Bioskopu 6+ jsou zaměřené například na zkoumání vlastností vody, poznání buňky a bádání s protiklady. Práce s dětmi na prvním stupni je pro mě velká zkušenost, i když to vyžaduje být ve střehu a mít hodně energie. V poslední době se však zaměřuji na středoškoláky, protože mají o vědu hlubší zájem, ptají se, diskutují a jsou rádi, že se dostanou do laboratoře, protože jim to jejich škola většinou nenabízí. Mým oblíbeným kurzem Bioskopu 16+ je PCR – Praktická Copírka po Ruce. Tam se studenti dozví, jak probíhá polymerázová řetězová reakce (PCR), což je metoda na rychlé množení DNA. V laboratoři dostanou kompletní set různých chemikálií a DNA, které smíchají. Pak jim předvedeme prostřednictvím přístroje PCR cycler, jak probíhá reakce, a nakonec společně děláme elektroforézu. Pracovat s mladými lidmi je pro mě inspirativní a přínosné, je možné, že někteří z nich budou mí budoucí kolegové.
Jedním z prázdninových kurzů, které Bioskop pořádá, je letní škola, která se koná přímo na RECETOXU, kde studuji. Jde o pětidenní program, kde účastníky nejprve připravíme teoreticky a potom s nimi provedeme sadu experimentů. Tam jsem středoškoláky letos učila ekotoxikologii. Zkoumali jsme toxicitu ethanolu pro hořčici a drobné sladkovodní korýše. Jako lektorka mám možnost pravidelně popularizovat vědu i na Noci vědců a Festivalu vědy.
Vysokoškolský život a Erasmus
Minulý semestr jsem studovala v rámci programu Erasmus v portugalském městě Aveiro. Měla jsem štěstí, že se na univerzitě vyučovalo měření kvality ovzduší ve vnitřních prostorech nebo environmentální management, a k tomu jsem mohla bezplatně navštěvovat kurzy portugalštiny. Aveiro je město na západním pobřeží, kde se hojně surfuje, a já se to naučila v místní surfařské škole. Organizátoři z Erasmu pro nás pravidelně připravovali zajímavé aktivity, jednou z nich bylo dobrovolnictví v útulku pro psy. Kromě toho jsem několikrát navštívila asi hodinu vzdálené Porto se spoustou nádherných historických památek a své přátele z Masarykovy univerzity, kteří byli ve stejnou dobu na Erasmu v Coimbře.
Protože je studium environmentální chemie a toxikologie náročné, snažím se to vyvážit jinými aktivitami ve svém volném čase. Například jsem hrála improvizační divadlo, chodila tancovat různé styly a teď pravidelně chodím do přírody, kde si užívám klid a krásné pohledy do krajiny. I proto jsem si hodně oblíbila vysokohorskou turistiku.
Studium mi skončí za dva roky, proto bych ráda pokračovala v doktorském studiu a ve volném čase se nadále věnovala popularizaci vědy. Protože mě zajímá výzkum bezpečnosti látek, které nově přichází na trh do Evropské unie, mohla bych v budoucnu pracovat na univerzitě anebo v soukromém sektoru.
