Psychologický ústav představuje studentské výzkumné projekty, tak zněl podtitul programu, v němž své bakalářské práce prezentovali studenti a studentky studijního programu Psychologie z Filozofické fakulty MU. Cílem setkání nebylo ukázat jen výzkum a jeho výsledky, ale také zvládnout téma představit v rámci krátké prezentace široké veřejnosti tak, aby jí dobře porozuměla. Po jednotlivých výstupech proto vždy následovala krátká diskuse, do níž se zapojili posluchači přednášky.
Vliv logopedické třídy na dítě s vrozenou vadou řeči
První bakalářská práce se věnovala vlivu logopedické třídy na dítě s poruchou osvojení řeči. Autorkou výzkumu byla studentka Barbora Heřmanová. V rámci práce sledovala dítě ve stáří tří a půl let, které říkalo jen základní slova jako máma, táta, a začalo navštěvovat logopedickou třídu. Heřmanová jej pozorovala půl roku. Zaměřovala se nejen na pokroky dítěte v rámci řeči, ale také změnu jeho chování.
Na konci výzkumu se dítě zlepšilo nejen v řečových dovednostech, ale ustoupil i negativismus a jeho problémové chování. „Ve své práci jsem chtěla zjistit, jak velký vliv na dítě může mít intenzivní logopedická intervence. Ukázalo se, že ovlivňuje nejen vývoj řeči, ale i psychické prožívání dítěte a jeho následný vývoj,“ uvedla autorka Barbora Heřmanová. V diskusi po příspěvku Heřmanové se účastníci mimo jiné zastavili nad zajímavými aspekty výzkumu, například u rozdílného pohledu na vývoj dítěte u matky a učitelky ve školce.
Časový management u vysokoškolských studentů s ADHD
Studentka Klára Voršilková si pro svou závěrečnou práci vybrala téma vysokoškolských studentů s poruchou hyperaktivity a pozornosti (ADHD). Cílem jejího výzkumu bylo zmapovat schopnosti studujících zorganizovat si svůj čas.
Autorka vedla s respondenty polostrukturované rozhovory, mezi jednotlivými výpověďmi pak hledala společná témata. Podle studentů a studentek s ADHD se nově získaná „volnost“ při vysokoškolském studiu oproti rigidnímu středoškolskému ukázala jako „past“. Podmínkou jejich akademického výkonu byl mimo jiné vnější tlak, který oproti střední škole ale chybí. Studenti tak opakovaně selhávali v průběžné přípravě a dostávali se do intenzivních časových skluzů. Některým z nich se povedlo takový postup změnit. „Velkou roli hrálo, že svou diagnózu pochopili a uvědomili si, že důvod selhání není jejich vlastní neschopnost, ale fakt, že fungují jinak. Poté se jim podařilo najít jiné kreativní strategie, které se odlišovaly od běžně zažitých představ fungování, jež se neosvědčily,“ popsala Klára Voršilková. V diskusi zaznělo, že je téma aktuální a přínosné i pro studující, kteří poruchou pozornosti netrpí.
Na základě výsledků této práce by vyučující Psychologického ústavu Iva Burešová chtěla do budoucna otevřít kurz pro studující s poruchou hyperaktivity a pozornosti, který by se tomuto tématu věnoval.
Týden humanitních věd se kromě Filozofické fakulty MU koná i na dalších univerzitách po celém Česku. V rámci události představují filozofické fakulty humanitní obory široké veřejnosti, zároveň se připojují k oslavám Světového dne filozofie UNESCO, který letos připadl na 20. listopadu. V Brně mohli zájemci kromě této akce navštívit například na Den latiny nebo soubor přednášek, workshopů a tematických procházek s názvem Skandinávie a její paměť.
Autorka je studentkou Filozofické fakulty MU a stážistkou studentské redakce Magazínu M.
